Seznam obc� okresu

Obec Píšť se nachází v okrese Opava, kraj Moravskoslezský v severovýchodní příhraniční části opavského okresu, v mírně zvlněné krajině Hlučínské pahorkatiny. Vesnice Píšť leží v průměrné výšce 213 metrů nad mořem. Ve vzdálenosti 9 km jižně leží město Hlučín, 13 km západně město Kravaře, 14 km jihovýchodně město Bohumín a 18 km jižně statutární město Ostrava. V obci je zřízen mezinárodní přechod Píšť - Owsiszcze.

Dominantou obce je poutní místo kostel sv. Vavřince, který byl postaven v roce 1743. Dochovaly se v něm barokní sochy sv. Petra a Pavla a pět obrazů z roku 1784 od opavského malíře F. Lichta. Do kostela byl darován asi 280 let starý obraz Matky Boží. Dne 16.6.2001 proběhla korunovace tohoto obrazu papežskými korunkami a posvěcení papežem Janem Pavlem II. a chrám svatého Vavřince se stal Mariánským poutním místem. V obci také nalezneme ojedinělou osmihrannou kapli se sochou svatého Jana Nepomuckého v interiéru, která pochází z 18. století.

V obci se nachází koupaliště, minigolf, či víceúčelové kurty. Známá je také stometrová střelnice. Ke dni 1. 1. 2009 zde žilo 2114 obyvatel.




Název
Česky Píšť (Pišť), německy do roku 1938 Pyschcz, od roku 1938 Sandau (1869-1880 Pyschcz nebo Pischtsch, 1890 Pischcz), polsky Piszcz.

Symboly obce
Znak i prapor, jejichž autorem je Jan Tejkal, se heraldicky skládají ze dvou základních symbolů. Jedním je dvojitý, stříbrný kříž představující rošt, na němž byl upálen svatý Vavřinec, kterému je zasvěcen místní kostel. Tento dvojitý kříž je umístěn na červeném podkladě, který znázoròuje barvu ohně. Červená a bílá jsou zároveò barvami Moravy, Opavska a také místního fotbalového klubu TJ Slavia Píšť. Pět zlatých lilií pak představuje erbovní znak pánů ze Zvole, majitelů hlučínského panství a obce Píšť v 16. století. Černé lemování roštu znázoròuje identitu k zemi Slezské.


Historie
Obec Píšť je jedna z nejstarších obcí na Opavsku. Poprvé je písemně zmíněna v roku 1228, kdy ji Přemysl Otakar I. daroval velehradskému klášteru. Název Piscz se objevuje mezi vesnicemi, potvrzenými tomuto klášteru papežskou listinou Inocence IV. z roku 1250. Vesnice byla osídlena zejména slovanským obyvatelstvem a její původní název zněl Piesch. Velehradský klášter spravoval ves do roku 1439. Od roku 1518 se ves uvádí jako součást hlučínského panství. Roku 1520 přikoupil Bernard ze Zvole v Píšti svobodné fojtství s tvrzí, mlýnem a krčmou. Píšť od té doby patřil k Hlučínu, a to do roku 1625, kdy ji Václav z Vrbna prodal se vsí Ovsiště Bernardovi Lichnovskému z Voštic. Během třicetileté války byla tato vesnice z velké části zničena a obyvatelstvo si velmi vytrpělo. V roce 1635 tehdejší vlastník obce Bernard Lichnovský z Voštic umírá a celou ves zdědil jeho syn Václav Lichnovský z Voštic. Po jeho smrti ji převzal válečnými událostmi téměř zcela vydrancovanou Jiří Lichnovský, který umírá roku 1655. Obec následně od roku 1660 přiřazena k sousední obci Chuchelná. Ves je rozdělena na části, kdy jednu část držel Karel Max Lichnovský a další část Jan František Lichnovský. Od poloviny 16.století byla ves vyznání evangelického. Ve vesnici byly okolo roku 1721 v této době 4 mlýny, 1 panský dvůr, 1 krčma, 2 rybníky a hospodařilo zde 34 sedláků a 24 menších sedláků - zahradníků. V roce 1784 měla vesnice 390 obyvatel katolického vyznání, jejichž mateřským jazykem byla moravština. V roce 1797 vznikla v obci farní škola s 1 učebnou, komorou, kuchyòkou a také se stodolou, chlévem a přilehlou zahrádkou. Nová budova školy byla vystavěna roku 1838. Do této nově vystavěné školy chodily i děti z okolních vesnic Boleslav (do r. 1841) a z Ovsiště (do r. 1865). Obec si dále rozvíjela a v roce 1843 zde již žilo 885 obyvatel. Datum 13.11.1893 je pro obec významný, neboť obcí projížděl na své cestě do Chuchelné pruský císař Vilém II.. V roce 1905 se konalo v Prusku sčítání lidu a v Píšti bylo zapsáno 1567 obyvatel, z nichž 94 % uvedlo jako mateřskou řeč moravštinu. Roku 1910 byla obec přejmenována (poněmčena) na Sandau, ale název se mezi lidmi neujal.

Během I. světové války padlo na frontách 45 místních obyvatel.

Po této válce byla obec připojena rozhodnutím správní delimitační komise ze dne 14. 3. 1923 v Ostravě k nově vzniklé ČSR. Obec byla předána oficiálně do českých rukou 16. 3. 1923. Byl jmenován vládní komisař a od 1. 4. 1923 i matriční úřad. V té době měla obec 1820 obyvatel a užívala jména Píšť. V obci byla pošta, četnická stanice a finanční pohraniční stráž. Po připojení k ČSR byla zřízena 6-ti třídní česká obecná škola a v roce 1929 i měšťanská škola, a to i pro žáky z Bělé, Vřesiny a Závady. V roce 1926 byla v obci 3 pohostinství, 6 obchodů se smíšeným zbožím, 1 řezník, 4 mlynáři, 2 kováři, 2 koláři, 3 stolaři, zednický mistr, pokrývač, cementář, sedlář, 4 obuvníci, švadlena a obchod s drůbeží. Od 21. 4. 1927 došlo k pravidelnému spojení s městem Opava, a to pomocí soukromé autobusové lince. Obyvatelstvo bylo zaměstnáno zejména v zemědělství, stavebnictví, přičemž zedníci, tesaři a zemědělští dělníci pracovali většinou v Německu.

Dne 8. 10. 1938 byla obec Píšť na základě mnichovské dohody zabrána německým vojskem a stala se součástí třetí říše. Název obce byl změněn na německy znějící Sandau. Muži museli povinně rukovat do německé armády. V tomto období žilo v obci 1 588 obyvatel. Došlo ke zrušení měšťanské školy a místní obecná škola trpěla po dobu okupace nedostatkem kvalifikovaných učitelů. Od roku 1943 vyučovaly v 6-ti třídách jen 3 učitelky, od vánoc r. 1944 se již nevyučovalo vůbec, protože budova školy byla zabrána německým vojskem. Nejdříve škola sloužila jako kasárna, později jako vojenský lazaret. Před příchodem fronty byla většina místních obyvatel z obce vypuzena, většina budov byla válečnými událostmi poškozena, či zcela zničena.

Během II. světové války padlo na válečných frontách 147 mužů pocházejících z Píště. Sovětská armáda přišla do vesnice 20. 4. 1945. Mezi lety 1945 a 1946 bylo z obce odsunuto 14 rodin, celkem 52 osob. Po druhé světové válce byla také znovu vytyčena státní hranice a obce Owsiszcze, Nowa Wioska a Boleslav připadly Polské republice.


Pamětihodnosti

Kostel svatého Vavřince
V písemných záznamech z roku 1721 je ve spojitosti s obcí Píšť uveden dřevěný evangelický kostel. V roce 1743 zde byl postaven na náklad Bernarda Lichnovského nový kostel, zasvěcený sv. Vavřinci, a to na základech starého kostela. Nový oltář byl postaven roku 1881 a roku 1903 se kostel rozšířil o prostory křížů (bočních prostorů) a nového prostoru u oltáře. Na hlavním oltáři je dominantní umístění obrazu Panny Marie Czestochowské, který byl původně umístěn v bočním oltáři. V hlavním oltáři se původně nacházel obraz sv. Vavřince, kterému je kostel zasvěcen. Místo v hlavním oltáři obraz zaujal v době mezi roky 1880 až 1913, zasloužil se o to za svého působení farář Josef Gebek.

K obrazu se váže víra ve vyslyšení přání lidí o uzdravení z nemoci a ochranu před nebezpečím. K obrazu se každoročně pořádaly lidové poutní výpravy z okolních obcí. V období vlády nacistů bylo učiněno několik pokusů o odstranění obrazu, jimi zvaného Schwarze Madonna. Neodvážili se však na obraz sáhnout, neboť se těšil ohromné úctě věřících. V době postupu ruské fronty byl zorganizován noční pochod po kolenou okolo oltáře. Účelem vroucných modliteb bylo zachránit kostel před zásahy bomb, které změnily okolní objekty v trosky. Prosba byla Pannou Marií vyslyšena a kostel nebyl poškozen.

Kult obrazu Matky Boží značně utrpěl v době, kdy se nedalo pro zvelebení kostela příliš dělat. Církevní tajemníci na okresních národních výborech byli ochotni povolit jen údržbové práce.

V roce 1996 nastoupil do farnosti kněz Mariusz Sienkowski a podnikl několik kroků ke zvelebení a proslavení kostela a jeho okolí. Došlo k opravě varhan, zakoupení nových zvonů, položení dlažby a vykonání dalších záslužných prací. V květnu roku 2001 se zasloužil o korunovaci obrazu a jeho posvěcení Svatým otcem ve Vatikánu. O dva roky později byla posvěcena Lurdská jeskyně a křížová cesta v přilehlém areálu kostela, který byl v roce 2002 prohlášen za poutní svatyni, v níž je uctíván korunovaný obraz Matky Boží Czestochovské s Ježíškem. Kostel sv. Vavřince je zasvěcen modlitbám za mír a usmíření mezi národy.


Kaple svatého Jana Nepomuckého
Kaple se nachází v těsné blízkosti kostela sv. Vavřince. Jedná se o ojedinělou kapli s osmihranným půdorysem, která byla postavena na konci 19. století. Kaple je zasvěcena sv. Janu Nepomuckému, jehož pískovcovou sochu z 18. století nalezneme v interiéru kaple. Dne 3. května 1958 byla kaple prohlášena za kulturní památku.


Sluneční hodiny
Sluneční parkové hodiny se nacházejí v sousedství kostela sv. Vavřince. V době svého vzniku, v červenci roku 2005, byly hodiny největšími slunečními hodinami tohoto provedení v Evropě. Jedná se také o první sluneční hodiny v Evropě, kterými prochází silnice! Jsou zkonstruovány tak, aby ukazovaly astronomický čas v obci. Dominantou hodin je erbovní znak pánů ze Zvole, majitelů obce Píšť v 16. století, který je ve tvaru lilie. Hodiny mají rozměr 16 x 47 m. Délka polosu je úctyhodných 3,5 metru. Hodiny jsou vodorovného typu, s azimutem stěny na jih. Číselník je orlojní, tvořen čísly v rozsahu VI – XII – XVIII hodin.


Členění obce

Části obce
Píšť

Katastrální území
Píšť

Demografické údaje
počet domů 605
rozloha obce 1568 ha, z toho:
zemědělská půda 1037 ha
lesní pozemky 422 ha
zastavěná plocha 30 ha
vodní plocha 14 ha
ostatní plocha 65 ha
složení obyvatelstva k 1.1.2009
muži 1052
ženy 1062
věkový průměr obyvatelstva k 1.1.2009
celkový 40,30
muži 38,43
ženy 42,16