Seznam obc� okresu

Polní Voděrady je obec v okrese Kolín. Ke dni 2. 10. 2006 zde žilo 151 obyvatel.

Historie
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1088 jako majetek vyšehradské kapituly, v roce 1359 jsou vzpomínány jako majetek sázavského kláštera, v jehož držení zůstaly do roku 1547.


Pamětihodnosti
Zámek – první světský majitel Voděrad Jan Zikmund Myška ze Žlunic zřejmě postavil někdy po roce 1569 první tvrz, neboť když majetek získal v roce 1677 jeho syn Jaroslav, tvrz byla již obývána. Od roku 1694 se zde střídá několik majitelů, až Voděrady koupil v roce 1642 Jan Burián Slavíkovec ze Slavíkova. Ten nechal podle některých pramenů vystavět západně od poplužního dvora a bývalé tvrze, která později beze stopy zmizela, nový barokní zámek, který je jádrem dnešní stavby. Tento údaj však zpochybòuje stavebně-historický průzkum zámku, který nepotvrdil barokní zdivo (viz dále), takže pravděpodobně byla pouze stará tvrz barokně opravena a i nadále obývána. Po smrti Jana Buriana odkázala jeho manželka panství svému synovi z prvního manželství, Františku Albrechtovi Mauricovi z Mohrenburgu. Jeho potomci v Polních Voděradech sídlili do roku 1736, kdy ho ve veřejné dražbě koupil František Ignác Bukovský z Hustířan. Poté následovalo několik dalších majitelů, až statek v roce 1861 koupil Václav Ignác z Eisensteinu. Pravděpodobně až za tohoto majitele vznikla podle výsledků stavebně-historického průzkumu novostavba dnešního zámku a teprve nyní byla stará tvrz zbořena (dnes není známo přesné místo, kde stála).
Kostel Navštívení Panny Marie stojí v dominantní poloze na západním okraji vsi. Byl postaven nejpozději v polovině 14. století na místě románského kostela z 12. století vyšehradskou kapitulou nebo sázavským klášterem (oba jsou střídavě uváděni jako majitelé obce ve 12. – 14. století). V roce 1759 byla zvýšena věž kostela a v letech 1770–71 byl kostel upraven barokně, uvažuje se o staviteli Františkovi Jedličkovi (?) z Kolína, který však není písemně doložen.
Sochy v obci a okolí představovaly zajímavý soubor barokní plastiky z 18. století. Dodnes se nejlépe dochovala socha sv. Františka Xaverského na severozápadním okraji vsi u silnice do Kolína (z let 1736–39) a torzo (bez hlavy) sochy sv. Prokopa na vrcholu Jarolímka asi 1,5 km nad vsí (z roku 1745). V obci se dochoval podstavec sochy sv. Jana Nepomuckého(z roku 1744), zničené v roce 1918.

Územněsprávní začlenění
V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

1850 země česká, kraj Pardubice, politický okres Kolín, soudní okres Kouřim
1855 země česká, kraj Čáslav, soudní okres Kouřim
1868 země česká, politický okres Kolín, soudní okres Kouřim
1939 země česká, Oberlandrat Kolín, politický okres Kolín, soudní okres Kouřim
1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Kolín, soudní okres Kouřim
1945 země česká, správní okres Kolín, soudní okres Kouřim
1949 Pražský kraj, okres Kolín
1960 Středočeský kraj, okres Kolín

Adresář 1932
Živnosti a obchody uvedené v adresáři firem z roku 1932 pro obec Polní Voděrady, kde žilo 400 obyvatel:

3 hostince, krejčí, pekař, povozník, provazník, řezník, 6 obchodů se smíšeným zbožím, sedlář, spořitelní a záložní spolek, trafika, velkostatek

Doprava
Železnice

železniční trať ani stanice na území obce není
nejbližší železniční stanicí jsou Bečváry ve vzdálenosti 3 km ležící na trati 014 z Kolína do Ledečka
Pozemní komunikace

obcí prochází silnice III. třídy
ve vzdálenosti 4 km vede silnice 125 Libice nad Cidlinou - Kolín - Uhlířské Janovice - Vlašim
ve vzdálenosti 4,5 km vede silnice 12 Praha - Kutná Hora - Pardubice
v obci měly v pracovních dnech února 2011 zastávky příměstské autobusové linky Kolín – Polní Voděrady – Kouřim/Zásmuky (6 spojů tam i zpět), Kolín–Svojšice–Kouřim (10 spojů tam i zpět) a Kolín – Polní Voděrady – Plaòany – Radim (1 spoj tam, 2 spoje zpět) (dopravce Okresní autobusová doprava Kolín, s.r.o.)