Na konci první poloviny 19. století nebylo české obrozenecké hnutí jednotné. Starší generace nabádala ke zdrženlivosti. Mladí, vedení J. V. Fričem a Karlem Sabinou, se kloní k radikálním postojům a společnou řeč nacházejí spíše s prostým lidem a dělnictvem než s bojácnými malom칝áky. Zpráva o vypuknutí revoluce v Paříži je impulsem k sebevědomé aktivitě českých Pražanů, jejímž výsledkem je petice s českými požadavky, vyslaná do Vídně. Metternich musí odstoupit a je vyhlášena konstituce. Gubernátor Stadion nezvládl situaci a na jeho místo je dosazen hrabě Thun, který povolá do Prahy generála Windischgrätze. Bouřlivě probíhá na Žofíně Všeslovanský sjezd. Napětí vzrůstá, zvláště když se Pražané dozvědí, že jejich požadavky Vídeň odmítla. 12. června 1848 dojde k prvnímu ozbrojenému střetnutí, při němž je náhodně zastřelena generálova žena. Praha staví barikády, studentské legie vede mladý Frič. Nemohou však odolat přesile a povstání končí porážkou. Havlíček a Sabina jsou zatčeni, Frič uprchne do ciziny.

================================================================

== osoby ==			== profese ==
	Otakar Vávra		Námět
	Otakar Vávra		Scénarista

== osoby ==	== postava ==
Eman Fiala	správce lázní Hošek
Bedřich Vrbský	hrabě Rudolf Stadion
Eduard Kohout	císař Ferdinand V.
Josef Bělský	komisař Biel

== osoby ==	== postava ==
Rudolf Deyl ml.	dělník#1
Jan Stanislav Kolár	dr.Vaněk
Saša Rašilov st.	klenotník Franz Houska
Jan W. Speerger	vrátný v Portheimce