Jana Prachařová, rozená Kalistová, je dcerou divadelního režiséra Karla Kalisty (1890-1954), po matce Ludmile Želenské (1919-1998) má pùvod ve slavném hereckém klanu Želenských. Předpoklady k herectví tedy měla Jana v genech, navíc vyrùstala v divadelním prostředí a hned po základní škole nastoupila do dětského divadla Sluníčko, kde hrála čtyři roky. Později vystudovala loutkářskou katedru na DAMU a na více než třicet let zakotvila v loutkoherecké skupině Československé televize, její jméno jsme například mohli číst v titulcích večerníčku KRKONOŠSKÉ POHÁDKY (1974, 1977, 1984), kde vodila loutku sojky.

I když se Jana Prachařová jako „neviditelná“ loutkoherečka věnovala především práci v televizi, uplatnila se i jako herečka ve filmu. Přestože její filmografie není nijak početná, svými nevelkými rolemi přispěla do umělecky závažných počinù naší kinematografie. Po boku svého manžela Ilji Prachaře hrála v okupačním dramatu ...A PÁTÝ JEZDEC JE STRACH (1964). Na přelomu 60. a 70. let se pak objevila ještě ve filmech O SLAVNOSTI A HOSTECH (1966), MALÉ LETNÍ BLUES (1967) nebo PSI A LIDÉ (1971). Menší rolí zdravotní sestry se pak připomněla v Menzelově snímku HRA O JABLKO (1976). Ve filmu hrála naposledy jako partnerka Josefa Bláhy v psychologickém dramatu TVÁØ ZA SKLEM (1979), později si pak ještě zahrála v televizní pohádce KRÁL A ZLODÌJ (1991).

Manželem Jany Prachařové byl herec Ilja Prachař (1924-2005), v herecké tradici pak pokračují syn David Prachař (*1959) a vnuk Jakub Prachař (*1983).

Pavel „argenson" Vlach