Případ nazvaný Černá ruka nezačíná pro Arazíma moc dobře. Hlava mu třeští po oslavách z předchozího dne, kdy oslavoval s kamarády svátek Karla a navíc jsou četníci v nepříjemně brzkou ranní hodinu voláni do předměstké nádražní pošty, kde byla vyloupena příruční pokladna, ve které bylo uschováno, jak sděluje "akurátní" pan pokladník Komiš šestnáct tisíc tři sta sedmdesát korun přesně. Vloupat se do nádražní pošty chabě zajištěnými dveřmi nebylo rozhodně příliš obtížné, stejně jako otevření příruční pokladny. Ani uloupená čáska, i když značná, není nijak ohromující. To vedle stojící ohnivzdorný trezor už by byl tvrdší oříšek, když se ještě uváží, že je v něm uloženo půl milionu. Arazím trvá na tom, že je třeba provést kontrolu v trezoru uložené částky. Tam naštěstí nechybí nic, záhy se však situace dramaticky změní a o původně banální případ se začne zajímat zemské velitelství, ředitelství drah i ministerstvo financí. Zoufalý Arazím stále nemá žádný důkaz , který by "pátračku" uvedl na stopu zločince, a tak v nouzi nejvyšší požádá dokonce o spolupráci nyní už penzionovaného velitele Šiktance a dává prověřovat minulost všech zaměstnanců pošty. Všichni naši četníci pracují opravdu horečně na vyřešení zapeklitého případu, jen aby nebyli zahanbeni tím, že pátrání převezme speciální, za tím účelem přizvaný oddíl. Nakonec se přece jen Arazímovi podaří pachatele velké loupeže spojené s paděláním peněz dopadnout, a je až překvapující, jak nenápadný tento vskutku rafinovaný protivník byl.