Byla jednou jedna mlékárna, jedna z nejstarších u nás, ze všech největší, velice známá a úspěšná. Byla – a už není. Přes 120 let vyráběla z mléka máslo, smetanu, sýry, jogurty a tvaroh, a touto užitečnou činností se přenesla přes několik režimů, dvě světové války, velkou hospodářskou krizi, znárodnění i cestu k socialismu. Mnohokrát měla mlékárna namále – ale zahubila ji až tzv. „neviditelná ruka trhu“, dá se říct, že ze dne na den. Pátrat po okolnostech zániku takové známé a dlouhodobě úspěšné firmy nebudeme, od toho jsou tu jiné pořady. My jí pouze věnujeme tichou vzpomínku, doplněnou starými filmy z časů její největší slávy.


Ano, řeč je o Radlické mlékárně na pražském Smíchově. V roce 1872 ji založil Karel Kirschner, nájemce velkostatku v Radlicích u Prahy. Malá provozovna brzy nepostačovala zájmu Pražanů – a tak zakladatelův syn Karel Otto Kirschner nechal v roce 1896 postavit novou parní mlékárnu – nikoliv už v Radlicích, ale na okraji tehdy ještě samostatného Smíchova, v dnešní Nádražní ulici. Podniku se nadmíru dařilo – a tak už v roce 1909 přibyla nová výrobní budova, ve které mělo být zpracováváno až sto tisíc litrů mléka denně. V té době byl celý svět zblázněný do Halleyovy komety, jejíž průlet kolem Země, vypočítaný na duben 1910, byl sledován se zvědavostí a také s obavami, protože podle některých předpovědí měla kometa narazit do naší zeměkoule.


Zájmu o kometu geniálně využila Radlická mlékárna tím, že její stylizovaný obraz přidala do své ochranné známky, do svého loga. Mezi až dosud používanými písmeny R. a M. se objevila šesticípá hvězda s pěti ohony. Obrázek komety byl pak vyobrazen na všech výrobcích mlékárny, byl dokonce vylisován i na jejích lahvích.