Bavič, scenárista, herec, zpěvák i spisovatel Václav Upír Krejčí se narodil 13. 10. 1955 v Rakovníku. Vystudoval Ježkovu konzervatoř, obor pantomima, výrazové divadlo. Od roku 1979 působil v Mimtriu. Diváci ho znají z pořadů Ivana Mládka, Možná přijde i kouzelník, působil v Černém divadle F. Kratochvíla, Divadle F. R. Čecha, GAGu Borise Hybnera i Semaforu. S Petrem Urbanem založil Nadnárodní divadlo Rudyho Pivrnce. Je nositelem hlavní ceny na festivalu pantomimy v Litvínově (1979), působil jako zpěvák, dramaturg, hrál ve filmech i na bicí v kapelách, napsal dvě divadelní hry.

Ač se etabloval především jako komik a rovněž v soukromém životě se mu daří, neboť má spokojené manželství a je pyšným otcem dvou dcer, sám neměl šťastné dětství. Zažil týrání od vlastních rodičů, mnohdy býval bezdůvodně bit a odstrkován. Matka ho nechránila a otec si na něm vybíjel nespokojenost z nepodařeného manželství. Přísný otec mu také zakazoval hrát divadlo. Kromě nelásky svých rodičů zažíval Václav domácí násilí a teror u svých prarodičů, které často navštěvoval. Jeho dědeček byl považován za geniálního muže a vizionáře. Postavil prý první obchodní dům ve střední Evropě. Byl však duševně narušený a týral svou ženu. Václav býval v dětství svědkem vypjatých situací u prarodičů. Nakonec jeho babička předčasně zemřela. Václavovým dětstvím se prolínala tragická rodinná úmrtí a další zapeklité zážitky, které ho poznamenaly na celý život.
Přesto na něm málokdo pozná dřívější utrpení. Naopak často dělá legrácky a neustále se směje a pitvoří. Je zakladatelem spolku Něžná brutální poezie, fotografuje, píše, vydává knihy a hudební nosiče, vystupuje s hereckými kolegy, vymýšlí gagy pro děti, kampaně a projekty pro firmy. Jediné, co prý neumí, je malovat. Těžké zážitky z dětství ho naučily brát život s humorem a bavit druhé. Nevlídné rodinné zázemí v původní rodině si vynahradil tím, že založil vlastní rodinu, v které panují hezké vztahy.