Saša: (kouká do monitoru a čte z vietnamského diskuzního fóra) Já rád bych nejen koukat, ale i dotýkat. Jak to myslí?

Iva: Sašo, neboj, určitě tam bude i něco lepšího. No hele, třeba támhle. Ona tak hezká, až já hned brečet. No vidíš.

Lexa: Ono brečet má ve vietnamštině víc významů.

Saša: Já zabrečet čtyřikrát za sebou.

Lexa: Tak to ti hned vysvětlím.

Iva: Ne!

Saša: Mně moc líbí tvůj vodní hlodavec. Asi jsem jim fakt sympatická.

Tomáš potřebuje půjčit peníze, proto jde za Karlem Gottem. U brány zazvoní na zvonek s mikrofonem.)

Karel: Dobrý den, vítejte u mě. Pro malý okruh stiskněte jedničku, pro velký okruh dvojku.

Tomáš: Karle?

Karel: Máte-li zájem o můj výklad světových dějin, stiskněte trojku. Chcete-li zanechat vzkaz, počkejte na mé vysoké C.

(V mikrofonu se ozve vysoké C.)

Tomáš: Ahoj Karle, tady je Tomi Paci. Pamatuješ, jak jsme tehdy řádili v Sopotech? Prosím tě, já mám problém, já bych potřeboval půjčit peníze.

Karel: Vaši zprávu si vyslechnu v neděli, kdy odpočívám. Máte-li zájem o radu pro tento den, stiskněte hvězdičku.

(Tomáš zmáčkne hvězdičku.)

Karel: Od kamarádů si nikdy nepůjčuj.

Lexa: Ivo, co to má tvůj táta na sobě?

Ozzák: Buznohadry.

Saša: Hele, řetěz.

Ozzák: To jsou céčka.

Lexa: Vitamíny?