Marie Rosůlková se narodila do rodiny ševce živnostníka. Milovala herectví, ale nemohla odejít na pražskou Státní konzervatoř, protože už v Praze studoval bratr, pozdější architekt a katolický kněz Jan Rosůlek. Proto vystudovala plzeňskou dvouletou obchodní akademii a pracovala ve filiálce pražské pozemkové banky v Plzni. Už během studií a zaměstnání pracovala nadšeně u ochotníků a brala soukromé hodiny herectví u Marie Laudové – Hořicové. Nakonec se rozhodla divadlu věnovat profesionálně a ve svých dvaceti letech se stala herečkou.
Prošla plzeňským Městským divadlem, Jihočeským divadlem v Českých Budějovicích, pražským Divadlem Vlasty Buriana, opět Městským divadlem v Plzni, brněnským Zemským divadlem, opět Divadlem Vlasty Buriana, Vinohradským divadlem v Praze a Městskými divadly pražskými, z jehož svazku odešla do penze až po své osmdesátce. S úspěchem hostovala i v Činoherním klubu.
Na začátku své kariéry se v divadelních programech psala jako Mary Rosůlková. Postupně se z mladých milovnic vyvinula k velkým charakterním postavám v konverzačních hrách. Zpočátku prošla i baletem a operetou. Brzo se přehrála do postav starých, ale laskavých a hřejivě moudrých žen, nebo i do hádavých ješitných paniček a žen. Popularitu si vydobyla i svým parodickým smyslem pro humor.
Film se této herečce dlouho vyhýbal. Poprvé se před kamerou objevila v roce 1937 v roli Lídy Tomanové v Binovcově PORUČÍKU ALEXANDRU RJEPKINOVI a v dramatu VÝDĚLEČNÉ ŽENY byla viděna v roli zpěvačky Frangysové. O rok později se představila jako Marie, Augustova žena v komedii VZHÙRU NOHAMA. V roce 1940 si zahrála sestřenici Koníčkovou v komedii PŘÍTELKYNĚ PANA MINISTRA a o rok déle si odehrála roli manželky v komedii PANTÁTA BEZOUŠEK.
Dále si ji můžeme pamatovat z dramatu PRÙLOM nebo KARIÉRA a z poetického dramatu MĚSÍC NAD ŘEKOU. Vidět jsme ji mohli jako majitelku tiskárny Šeborovou v dalším dramatu GABRIELA, jako host se mihla v komedii ŘEKA ČARUJE, sekretářku si zahrála v komedii ZAOSTŘIT, PROSÍM!, prostitutku Růženu Vašákovou ztvárnila v komedii O VĚCECH NADPŘIROZENÝCH, harfenistku Helenu si vyzkoušela v komedii FANTOM MORRISVILLU nebo prostou ženu v dramatu SPALOVAČ MRTVOL.
Její pravá herecká dráha začala až v sedmdesátých letech ve snímcích „ČTYŘI VRAŽDY STAČÍ, DRAHOUŠKU“, kde si zahrála vlezlou bytnou Harringtonovou, ve filmu PETROLEJOVÉ LAMPY, zde si zahrála roli maloměstské matky, v komedii ŠEST MEDVĚDÙ S CIBULKOU, zde opět hrála bytnou, v další komedii HOLKY Z PORCELÁNU, v tomto snímku jsme ji mohli vidět v roli důchodkyně Janiny, v inscenaci V KAŽDÉM POKOJI ŽENA, zde získala roli staré „Generálky“, v komedii LÉTO S KOVBOJEM, zde si zahrála prababičku, v další komedii ZÍTRA VSTANU A OPAŘÍM SE ČAJEM byla obsazena do role Američanky Whiteové, SÓLO PRO STAROU DÁMU, zde ztvárnila postavu Ireny, JAK NAPÁLIT ADVOKÁTA, zde byla v roli matky Hořice, ve filmu KONEČNÁ STANICE, v tomto filmu hrála bývalou herečku Sofi, v inscenaci ŠAŠEK A KRÁLOVNA, zde si ji můžeme pamatovat jako dvořana a ve dvou dílech filmu „VEVERKY“ si zahrála babičku Pralinku.
Nesmíme zapomenout na její práci pro rozhlas, gramofonové desky, dabing a televizní inscenace, kde jsme ji mohli vidět hrát: MÙJ GENERÁL, DOKTOR A BĚSI, ZLOČIN LORDA SAVILA, LÁSKA JAKO TRÁM, AMATÉR, JAK CHODÍ BABIČKY SPÁT, KŘESADLO, PRINC A CHUÏAS, ZLATOVLÁSKA, NEZBEDNÁ POHÁDKA, NEBOŽTÍCI NA BÁLE, SARDINKY ANEB ŽIVOT JEDNÉ RODINKY, LALÙČEK, DÁMSKÁ JÍZDA, UTOPÍM SI HO SÁM či PŘÍSAHÁM A SLIBUJI.
Uznání a popularitu získala i rolemi v seriálech SÒATKY Z ROZUMU, TAKOVÁ NORMÁLNÍ RODINKA, BYL JEDNOU JEDEN DÙM, NEMOCNICE NA KRAJI MĚSTA, DNES V JEDNOM DOMĚ, ZKOUŠKY Z DOSPĚLOSTI, MALÝ PITAVAL Z VELKÉHO MĚSTA, LÉTAJÍCÍ ČESTMÍR, BAMBINOT, SYNOVÉ A DCERY JAKUBA SKLÁŘE, KŘEČEK V NOČNÍ KOŠILI.
Získala titul Zasloužilé umělkyně. V roce 1931 hostovala třikrát v pražském Národním divadle. Sepsala své vzpomínky „Držte si klobouky!“. Marie Rosůlková byla vdaná, jejím bývalým manželem byl herec, spisovatel a divadelní režisér Jarmil Škrdlant. Divadelní a filmová herečka zemřela 15. května 1993 v Praze ve věku nedožitých devadesáti dvou let. Je pohřbena na Vyšehradském hřbitově ve zvláštním oddělení určeném pro jeptišky (východní strana u vchodu).
Marcela Kopplová (c) 2021