Nenalezneme příliš mnoho zámeckých staveb, které by měly z architektonického hlediska pestřejší osud, než má zámek v Častolovicích. Byl vybudován kolem roku 1600 na místě vodní tvrze, původní dispozice byla jasně renesanční - jednopatrový zámek bez věží kolem čtvercového náměstí - v levé části panské sídlo, v průčelí zdobené freskami, v části pravé pak hospodářské prostory. Ale toto jádro zmizelo pod nánosy pozdějších dob.
Nejvýraznější a ne nejšťastnější přestavbou bylo v druhé polovině minulého století přebudování zámku v módním slohu tudorské gotiky. Její zbytky můžeme nalézt na oranžérii. Na počátku tohoto století dal Leopold ze Šternberka radikálně objekt přestavět. Cílem přestavby bylo vzkřísit původní vzhled zámku, zřídit větší počet místností, vyhovujících požadavkům současného bydlení.
Původní hospodářská část byla přestavěna na obytnou, bylo upraveno vstupní průčelí a fasádě byly vráceny renesanční tvary s jednoduchým sgrafitem, střechám někdejší vikýřové štíty. Největší chloubou zámeckých interiérů je hlavní sál s kaplí Božího Těla a k němu přilehlé tři místnosti s dochovanými kazetovými stropy s malovanými výplněmi.
Na krajinářském nebo architektonickém pozadí je vymalováno čtyřiadvacet biblických příběhů ze Starého Zákona a na šesti deskách jsou výjevy z Ovidiových Proměn. Častolovický zámek je výsledkem dlouhodobých stavebních proměn ze středověké vodní tvrze v pohodlný renesanční zámek a konečně v okázalé sídlo moderně uvažujícího aristokrata 19. století. Péčí jeho současné majitelky se stává i místem, kde lze nejen obdivovat kulturní dědictví minulosti, ale zažít i příjemné chvíle oddychu.