Podmínky v komunistických kriminálech byly samozřejmě tvrdé. Pokud některý z vězòů spáchal sebevraždu, připisovalo se to často právě tomu. Nevydržel tlak, násilí, šikanu a vidinu života bez budoucnosti. Jenže sebevražda byla v mnoha případech velmi podezřelá. Není vyloučeno, že ve skutečnosti se jednalo o vraždy, ale dozorci a vyšetřovatelé se tímto způsobem pokoušeli zakrýt tragickou skutečnost. Jedním z typických případů sebevraždy, kterou provázejí silné pochybnosti, je i smrt Františka Kapinuse v olomoucké věznici v roce 1952. Ukázalo se, že je v něm několik rozporů. Především je důležitý fakt, že František Kapinus byl vyznáním svědek Jehovův a sebevraždu mu náboženská víra zakazovala. V případu se objevují i další okolnosti, které sebevraždu zpochybòují...