Pojem renesance znamená znovuzrození a zároveò vědomí souvislosti s antikou. Tedy vzepětí vědy a umění; středem zájmu se na přelomu čtrnáctého a patnáctého století v Itálii stal člověk, nikoliv ideje nebo nějaká ideologie. Na otázku životopisce Jaroslava Bočka, který se Jiřího Trnky optal: "Mistře, proč ve vašich filmech nebývá erotika?" Trnka odpověděl: "Protože mužský, který má něco se slečnami v posteli, to nepotřebuje vytrubovat do světa." Obsahově v jeho filmografii je ojedinělá a mimořádně působivě rafinovaná: Trnkova adaptace jedné z povídek "Dekameronu".

Archanděl Gabriel a paní Husa (1964) 28'10''
Námět: Giovanni Boccaccio
Scénář, výtvarník, režie: Jiří Trnka
Animace: Stanislav Látal, Vlasta Pospíšilová
Kamera: Jiří Šafář
Hudba: Jan Novák
Mnich Alberto namluví jedné paní, že je do ní zamilovaný anděl.

Leonardův deník 72 (1973) 11'14''
Námět: Vladimír Kladiva, J. Švankmajer
Režie, scénář: Jan Švankmajer
Výtvarník, animace: V. Kladiva
Hudba: Zdeněk Liška
Lidstvo se od Leonardových dob příliš nezměnilo.

Shakespeare 2000 (1988) 8'10''
Námět: Edgar Dutka
Scénář, režie, výtvarník: Dagmar Doubková
Animace: Oldřich Haberle
Kamera: Eva Kargerová
Hudba: Ferdinand Havlík
Shakespearovi hrdinové zdaleka nevymřeli.