V díle Jana zorganizovala podpisovou akci Charty. Z našich hrdinů podepsali Chartu jen Imre a Kérly. Maděra nepodepsal, protože mu vadí, že by jeho jméno stálo na jednom papíru s lidmi, kteří v padesátých letech tleskali, když západní piloty (a nejen je) zavírali. A taky, jak přiznal Brabencovi, by třetí vězení nevydržel.
A co podstatného se v minulém díle ještě stalo? V Praze na ministerstvu vnitra jsme náhle potkali Žabáka: chtěl přeložit do pohraničí. A dostane personální výpomoc, někoho, kdo to v Krušných horách dobře zná.
Žabák také už vyslýchá Imreho, kterého kvůli podpisu Charty zatkli esenbáci přímo v lese při práci.
Uvidíme, že Imre si ve vězení připadá jako lapené zvíře. Naštěstí ho díky Večeřovi brzy pustí, poněvadž vyslýchající důstojník neodolá a poctí Imreho několika rasistickými urážkami a Večeřa pohrozí u soudu skandálem. Jana vyčte Maděrovi, že nepodepsal Chartu. Ale jeho syn Dan mu naopak poděkuje: vždyť právě tím ho otec zbavil jeho vlastního dilematu a výčitek. Byl mu příkladem, jak mít rozum a zavčas couvnout. Maděra má pocit, že selhal a že všechno zlo, které se kolem rodiny a statku děje, si může přičíst na svůj vrub.