Když v sobotu 5. května 1945 začala pražská revoluce, vzal pan Miroslav Halbík, tehdy třicetiletý řezník s pražských Vokovic, filmovou kameru Kodak 16 a začal natáčet události ve svém okolí – německé hlídky v ulicích, stavění barikád, zatýkání německých vojáků i civilistů a jejich odvádění do sběrného tábora v Ruzyni. 9. května v časných ranních hodinách natočil filmový amatér Halbík příjezd Rudé armády do Liboce a dále přestřelku Rusů s příslušníky wehrmachtu, kteří se zabarikádovali v Masarykových kolejích v Dejvicích. Nakonec se dostal až na Václavské náměstí, kde nafilmoval trosky vybombardovaných domů a hlavně příjezd prvních ruských tanků.
Revoluce, jak ji zachytil pan Halbík, je poněkud odlišná, než jakou známe z jiných dokumentů. Na tehdejším okraji Prahy – ve Vokovicích, Veleslavíně a Liboci probíhala méně okázale, než ve středu města a většina zajištěných Němců se špatně vyzbrojeným revolucionářům vzdávala bez boje. Těch Němců byly takové zástupy, jaké v žádném jiném dokumentu o květnové revoluci nejsou k vidění.