V této výpravě za poklady filmového archivu si prohlédneme dva krátké filmy z konce třicátých let minulého století. Oba jsou to vlastně „filmy o filmu“ – jeden nás poučí o tom, jak se kdysi dělaly filmy, a ten druhý (který vám promítneme jako první) nám představí obyčejný svět, zachycený neobyčejným okem filmové kamery.

Film, nazvaný „Divotvorné oko“, natočil v roce 1939 významný tvůrce krátkých filmů Jiří Lehovec, spolu s kameramany Milošem Hlávkou a Miroslavem Bártou. Něco podobného před nimi ještě nikdo neudělal – podívali se pěkně zblízka na běžné věci jako je rýžový kartáč, zvonek budíku, útroby kapesních hodinek, zdrhovadlo, bublinky v sodovce, starý gramofon – mimo jiné.

Jak se dělá film, to už ví dnes každé malé dítě, mimo jiné i z nekonečného seriálu „filmů o filmu“. Ale před nějakými sedmdesáti lety byla výroba filmů opředena mnoha tajemstvími. Sami filmaři se pokoušeli některá z nich divákům poodhalit – proto v roce 1937 natočili rozmarný fejeton, nazvaný „Továrna na iluse“, který režíroval Jiří Weiss a vcelku vtipným komentářem doprovodil jeho kolega Martin Frič. Je to zajímavý doklad o tom, jak se na Barrandově vyráběly filmové sny a iluze v dobách, kdy filmaři měli sice nouzi o peníze, stejně jako dnes, ale na rozdíl od dneška si nemohli stěžovat na nedostatek diváků. Biografy tehdy praskaly ve švech... a co je zvlášť pozoruhodné, mnohé z těch dávných filmů se hrají dodnes.