Pod tímto názvem uvidíte postupně nejméně tucet pořadů, ve kterých vám nabídneme filmové snímky z posledních let života dr. Edvarda Beneše, druhého presidenta Československé republiky. Chronologicky seřazené šoty z týdeníků, dokumentární filmy i amatérské snímky z let 1945 až 1948 ledacos napoví nejen o presidentových činech, ale také o tom, jak se vyvíjel život v osvobozené republice. Oproti přímým účastníkům všech těch více než šedesát let starých událostí máme samozřejmě obrovskou výhodu - víme, kam ten vývoj směřoval a jak to nakonec dopadlo...
Poslední etapa Benešova života začíná 3. dubna 1945, kdy po šesti a půl letech, prožitých v exilu, stanul opět na půdě republiky. Válečná léta prožil na západě, ale domů se musel vrátit z východu – přes Teherán a Moskvu, kde pobyl dvacet dní a odkud pak s početným doprovodem tři dny jel zvláštním vlakem na východ Slovenska. Na nádraží v Humenném se konalo improvizované uvítání za účasti delegace SNR a čestné roty Svobodových vojáků.

Jet vlakem dál z Humenného do Košic kvůli rozbitým kolejím nebylo možné, proto president a jeho početný doprovod pokračovali dál v automobilech. V Košicích se Benešovým dočasným bydlištěm i úřadovnou stala tzv. Jákobova vila na Mlýnské ulici. Zde president hned 4. dubna přijal demisi Šrámkovy „londýnské“ vlády a jmenoval novou „košickou“ vládu Zd. Fierlingera. Téhož dne přijal také sovětského velvyslance Valeriana Zorina, který jako jediný zahraniční diplomat směl být u naší vlády akreditován. Na dalších, do této chvíle zcela neznámých záběrech z dubna 1945, uvidíme presidenta Beneše při prohlídce dukelského bojiště a snímky z jeho výletů do okolí Košic.
Po více než měsíčním pobytu v Košicích, vydal se president do Bratislavy – přes Banskou Bystrici a Zvolen. Tam se zúčastnil obrovské manifestace, která se konala 9. května 1945 na Hviezdoslavově náměstí.