"Mám od života spoustu darů a za ty jsem musela něco obětovat," říká Luba Skořepová. K darům patří její herecký talent i nadprůměrné zdraví a vitalita, stejně jako štěstí, které jí umožnilo dostat se do Prahy na konzervatoř. Měla šanci dostat se do světa velkých hvězd a dokonce jim stát po boku na prknech Národního divadla. Jejími partnery na jevišti byli třeba Zdeněk Štěpánek, Ladislav Pešek, Karel Höger a další, na které s velkou láskou a úctou dodnes vzpomíná.
Díky divadlu se i zamilovala a posléze vdala. Svého budoucího manžela herce a loutkáře Josefa Pehra potkala v krutých letech okupace, aby se pak po osvobození vzali. Bylo jí pouhých 23 let. Ač byla Luba o mnoho temperamentnější než Josef, měli řadu důležitých věcích společných. Třeba lásku k dětem, v tom si notovali. Luba se těšila na děti vlastně odjakživa. Měla vysněno, že bude mít spoustu dětí a dokonce vybráno i několik jmen v kalendáři. Podobného ražení byl i Josef, který děti miloval, pro děti také hrál loutkové divadlo, ke kterému se Luba velmi ráda přidala.
Jednoho dne však jela na vystoupení s kolegy z Národního divadla a cestou se stala nehoda. Náklaïák, který herce převážel, havaroval. Většina herců, kteří v něm jeli, skončila velmi špatně. Také Luba utrpěla zranění, následkem kterého později nemohla otěhotnět. Lékaři ji nebyli schopni říct, proč (a hlavně že) nemůže přijít do jiného stavu a posílali ji na všemožné bolestivé operace. Teprve po řadě velmi nepříjemných zákroků, z nich Luba vynutila přiznání, že skutečně s největší pravděpodobností své vytoužené dítě nikdy nebude mít.
Byla to pro ni obrovská rána. A tento strašný smutek zaháněla prací. Naštěstí ji Národní divadlo nabídlo mnoho krásných rolí. Jenže, když pak přišla domů, viděla svého manžela, který toužil po dítěti. "A tak jsem ho nechala jít," říká Luba. Nemohla snést, že by kvůli ní zůstal bezdětný a to byl jeden z důvodů, proč se s ním rozvedla.
Následovalo druhé manželství se spisovatelem a scenáristou Pavlem Hanušem. Do něj oba vstupovali s vědomím, že spolu děti nikdy mít nebudou. Nicméně ani moc dlouho o životě bez dětí nestihli přemýšlet. Nedlouho po jejich sòatku se totiž rozvedla Lubina sestra, která měla dva malé syny. Luba tehdy neváhala a po dohodě s manželem si sestru i obě děti vzala k sobě. Kluky milovala tak, jako by byli její vlastní a oni ji skutečně vnímají jako svou druhou mámu.
Lubinou třináctou komnatou je její obrovská láska k dětem, které biologicky nikdy nemohla mít. I přesto však dokázala najít cestu životem, která ji naplòovala, a za kterou je životu, i osudu, i "tomu, co je nad námi", v což Luba věří, velmi vděčná. Ve svém životě totiž vnímá spoustu darů, za které musela například i to vlastní mateřství obětovat. I z toho důvodu nežehrá na život. Bere ho takový jaký je a umí se z něj radovat a dokonce si ho i ve svých 85 letech, které oslavila v loòském roce, kdy byl pořad natočen, stále prožívat maximálně.
Průvodkyní pořadem je redaktorka Jana Klusáková.