Michal Pavlíček je jednou z největších hvězd naší populární hudby. Brilantní kytarista, spoluzakladatel a vůdčí postava legendární skupiny Pražský výběr a několika dalších rockových formací, se v posledních letech stále více prosazuje jako žádaný autor scénické hudby k filmům, divadelním představením i televizním inscenacím. Několik let spolupracuje s britskou BBC, v říjnu bude mít v divadle Ta Fantastika premiéru jeho v pořadí již třetí muzikál. Před rokem byl uveden do rockové síně slávy. Před několika měsíci se po druhé oženil a v létě se mu narodil třetí syn. Dá se říci, že je na vrcholu, v osobním i profesním životě prožívá úspěšné a šťastné období. Přesto ho trápí jeden problém.
Málokdo ví, že Michal Pavlíček už dvacet pět let trpí neléčitelnou a pro hudebníka osudovou nemocí - má tinitus. O co jde? Tinitus je odborníky charakterizován jako "příšerný, neodbytný a všudypřítomný šelest v uchu, který vás nenechá spát, pracovat a bavit se, prostě normálně žít." Tinitus, jinak též Meniérovu chorobu, má dnes u nás přibližně dvě stě tisíc lidí, ze známých osobností například spisovatel Jáchym Topol, v historii jí trpěli i Vincent van Gogh, Jonathan Swift nebo Julius Caesar. Příčiny tinitu nejsou přesně známy, ale je jisté, že souvisejí s nadměrným hlukem v našem životním prostředí, se stresem, že jde o civilizační chorobu. Dříve tinitem trpěli lidé nad šedesát let, dnes se běžně objevuje u teenagerů. (Tady je zřejmá souvislost s posloucháním hlasité hudby na rockových koncertech, diskotékách a hlavně ve sluchátkách walkmanů).
Začíná to jemným pískáním, které přechází do stále silnějšího hukotu, někdy jakoby vedle vás pracoval dělník se sbíječkou. A žádným způsobem se toho nelze zbavit a žádným způsobem tomu nelze uniknout. Tinitus často provází poškození sluchu. Lidé kolem vás otevírají ústa, ale vy přes ten šílený rámus neslyšíte, co říkají. Postižení tinitem trpí úzkostí, depresemi, ztrátou jistoty a sebevědomí, svému okolí se mohou jevit jako pomatenci. Dozvědět se, že máte tuhle nemoc a že ji pravděpodobně nelze vyléčit, je šok. MUDr. Martin Holcát, ušař z pražského Motola, se ve své praxi setkal i s případem, kdy pacient po neúspěšné léčbě spáchal sebevraždu. Smířit se tím a naučit se s touto nemocí žít není lehké. Bohužel medicína dodnes má jen takříkajíc podpůrné a udržovací možnosti. A tak je důležité, aby pacient získal nad svou nemocí psychickou kontrolu v tom smyslu, že jej nedeprimuje, nestresuje, že si dokáže uchovat aktivní přístup k životu, že se snaží žít stejně aktivně jako žil před tím. Michal Pavlíček to dokázal. "Nejhorších bylo prvních pět let. Byl chvíle, kdy jsem si myslel, že se zblázním. Naštěstí mi zůstal relativně dobrý sluch. Ten šelest si dnes uvědomuju hlavně po koncertech, ale prostě jsem si na to zvykl a sžil se s tím." Dál hraje a komponuje, snaží se dodržovat důležitou životosprávu, v pravidelných intervalech chodí na infuze a spolu s dalšími postiženými doufá v novou léčebnou metodu, která se začala testovat v Německu. Svým přístupem dokumentuje, že i s touto nepříjemnou nemocí může člověk vést aktivní život a to dokonce i v oblasti, pro kterou je dobrý sluch zásadním předpokladem. Celý film kromě základního motivu každé 13. komnaty, tj. překonání životní krize nebo překážky, také otvírá téma této nové a stále častější civilizační choroby.
Průvodkyní pořadem je zpěvačka Monika Načeva, která se s Michalem Pavlíčkem přátelí a spolupracuje s ním již řadu let.