Životní pouť známého cestovatele a spisovatele zhlédneme z nečekaného úhlu. Přestože Miloslav Stingl dosáhl dvou akademických titulů a stal se světově uznávaným etnologem a spisovatelem, prvotní motivací k cestám za přírodními národy světa nebyly jen jeho badatelské zájmy. V přípravě k pořadu 13. komnata přiznal, co celý život skrýval: že totiž pravým impulsem byla traumata v dětství, kdy jako drobný neduživý chlapec byl šikanován a dětským kolektivem odmítán. Překonání těchto traumat se stalo významným hnacím motorem k celé jeho profesní kariéře. Psycholog Jeroným Klimeš pak v našem pořadu pohovoří o tzv. dekompenzaci - vyrovnání, náhradě. Jde o aktivní způsob, jímž se člověk srovnává s životními nezdary, řeší konflikty a reaguje na frustraci: tedy změnou cíle nebo cesty k němu.

Miloslav Stingl například vypráví, že kmen Indiánů žijících v rezervaci v americké Oklahomě - Kikapú si ho před lety zvolil za čestného náčelníka. "Hodně si mě oblíbili, možná proto, že jsem jim dal pár právnických rad. Kolem roku 1971 jim zemřel náčelník a je napadlo, že bych to mohl převzít." Stinglovo indiánské jméno zní OKIMA - v překladu "Ten, který vede". Tohoto ocenění si váží nejvíce ze všech, které kdy dostal.

Miloslav Stingl přiznává, že i po sedmdesáti letech svého dobrodružného života občas slyší hlasy křivdy a bolesti z dětství. Prý mu nejspíš nezbude než udělat to, co jako malý dělal v takových situacích vždycky: aby se znovu vydal do světa a ty "hlasy" na chvíli zase zahnal a vytěsnil. Do Polynésie nebo na Novou Guineu je to prý v 79 letech věku už daleko, ale do Ameriky za milovanými Indiány by si ještě troufl... Nejspíš by zamířil ke svému kmeni - Kikapú.

Pořadem provází Václav Žmolík.