Tomáš Slavata je vrcholový sportovec v terénním triatlonu. Vyrůstal v nefungující rodině. Tomáš nepoznal, co to je láska, rodinná pohoda a klid. O to víc po tom toužil. Když jeho sestra - závislá na drogách - odložila své děti do dětského domova, začal je Tomáš pravidelně navštěvovat. Bylo mu tehdy 17 let, žil v podnájmu, vrcholově sportoval a hledal smysl života. Mezi ním a kluky se vyvinulo silné pouto a Tomáš si je vzal do pěstounské péče, tehdy bylo staršímu Mirkovi 12 let a mladšímu Tomášovi 10 let. Než se mu podařilo přesvědčit příslušné úřady o tom, že je schopný se o kluky postarat, trvalo to čtyři roky. Musel se naučit spoustu prací, aby fungoval jako máma i táta. Jeho partnerky ho opouštěly. Viděly, že jeho smyslem života jsou jeho dva synovci. Pro kluky obětoval všechno, chtěl jim vytvořit takový domov, po kterém toužil kdysi jako malý kluk. Naučil je lásce ke sportu a chtěl být pro ně vzorem.

Postupem času se ale mladší Tomáš dostal do party a začaly velmi vážné problémy, které řeší policie. Tomáš pod tíhou obrovského stresu zkolaboval, s podezřením na lehký infarkt ho odvezli rovnou z tréninku do nemocnice. Pomocí psychoterapeutky si ujasnil své priority v životě, kterými byli a pořád jsou "jeho" kluci. Oprostil se od Tomáše, nechal ho sám za sebe rozhodovat a jednat, dal mu svobodu. Nezatratil ho, pořád věří, že si jeho synovec některé věci uvědomí a pochopí.

Tomáš se snaží stále pomáhat dětem z dětských domovů. Organizuje pro ně závody, soutěže, soustředění, díky němu se setkávají se špičkovými sportovci. Má také dva oddíly lehké atletiky, jeden v Táboře a druhý v Praze-Řepích. Pořád vydává spoustu energie pro druhé, dobíjí se obrovskými tréninkovými dávkami, při kterých zapomíná na své starosti, na své dětství. Touží po lásce, rodině, dětech. Pro někoho je snílek, pro druhé naivka, hrdina nebo blázen.