Tentokrát si připomeneme animovaná díla Jiřího Trnky, Václava Mergla a Františka Vystrčila.

Žánr vědecko-fantastického filmu, neboli sci-fi, patří ke světové kinematografii od samého počátku. Už v roce 1902 natočil režisér Georges Méliés svou slavnou Cestu na Měsíc. Inspirovala ho knížka Julese Verna. Verneovky pak byly natočeny ještě mnohokrát, ale nejslavnější adaptací je bezesporu Vynález zkázy českého režiséra Karla Zemana. Tento film ohromil svět na Expu 1958 v Bruselu. Jeden belgický novinář dokonce napsal: „Méliére nezemřel. Je to Čechoslovák a jmenuje se Karel Zeman.“ Zvláštní je, že žánr sci-fi a animace si moc dobře nerozumějí. Typické vědecko-fantastické příběhy se tváří jako skutečnost, přestože se odehrávají třeba až ve 22. století. Pro jejich filmovou adaptaci je nejvýhodnější hraný film s triky, neboli tzv. speciálními efekty. Animovaných filmů žánru sci-fi je, jak se říká, jako šafránu, ale ty, co u nás byly natočeny, stojí za to. Například Kybernetická babička Jiřího Trnky, k níž sám režisér napsal: „Moderní člověk ztratil rovnováhu mezi civilizací a kulturou. Navrch jsme ovšem velice citliví a humanističtí, ale uvnitř je často velká krutost a lhostejnost.“

Kybernetická babička
Pochmurná vize technického pokroku, díky němuž v budoucnosti nahradí stroje dokonce i babičku.

rok výroby: 1962
režisér, výtvarník a scenárista: Jiří Trnka
kamera: Jiří Šafář
hudba: Jan Novák
střih: Hana Walachová
animátoři: Stanislav Látal, Vlasta Pospíšilová, Jan Adam a Zdeněk Šob
vypráví: Otýlie Beníšková
stopáž: 29 minut

Krabi
I další sci-fi film je vlastně jakýmsi varováním, co by se stalo, kdyby. Byl natočen v roce 1976 a vytvořil ho významný výtvarník a tvůrce animovaných filmů Václav Mergl. Podle informací, které tu a tam uniknou z přísně utajovaných výzkumů inteligentních zbraní, je to vlastně s trochou nadsázky řečeno „animovaný dokument“.

rok výroby: 1976
režisér a výtvarník: Václav Mergl
stopáž: 11 minut

Kosmodrom roku 1999
Další metodou, jak se vyrovnat se žánrem sci-fi v animaci, je jít na to s humorem. Tento postup byl vždycky vlastní režisérovi studia Bratři v triku Františku Vystrčilovi. Ten v r. 1968 natočil kreslenou grotesku Kosmodrom roku 1999. Vyšel z představy moderního technicky a technologicky vyspělého světa, ze kterého ovšem nevymizel tzv. lidský faktor. Komický je vlastně i letopočet v názvu filmu. Na konci 60. let totiž tvůrcům připadal konec 20. století tak vzdálený, že patřil do říše sci-fi.

rok výroby: 1968
režisér a scenárista: František Vystrčil
kamera: Ivan Masník
hudba: Jiří Malásek a Jiří Bažant
střih: Květa Mašková
zvuk: František Černý
výtvarník: Jiří Kalousek
animátoři: Věra Marešová, Adolf Hamrlík, Karel Štrebl a Zdena Bártová
stopáž: 10 minut