Mnohé animované filmy jsou založeny pouze na akci, jakési pantomimě. Obejdou se naprosto beze slov. To je samozřejmě velkou výhodou pro nás. Našim českým filmům tak mohou diváci rozumět stejně dobře ve Francii, v Indii, v Číně či Austrálii. Ale jsou příběhy a náměty, které jsou sice jako stvořené pro animovaný film, dokonce jinak by asi ani natočit nešly, a neobejdou se beze slov, bez dialogu, komentáře. V takovém případě nezbývá režisérovi než se poohlédnout po nějakém vypravěči, nebo-li speakerovi, který by za ty animované postavičky na plátně promluvil. V tomhle ohledu měl český animovaný film vždycky štěstí. I ti nejlepší herci neváhali propůjčit své hlasy kresleným či vyřezávaným hrdinům a často rádi a ochotně s animovaným filmem spolupracovali. Za ta léta bylo takových pánů a dam opravdu mnoho a nevešli by se do jednoho pořadu.

Držte si klobouk
Jedním z nejznámějších hlasů, jakými promlouvají kreslení či loutkoví hrdinové, mluvil i herec Rudolf Deyl mladší. Ten vstoupil do dějin české animace jako speaker slavných medvídků od Kolína. Ale už předtím namluvil triptych k filmu O koťatech a malíři Honzovi a namluvil ho skvěle, takže to nebyla žádná sázka do loterie, když ho Břetislav Pojar požádal, aby se ujal medvídků.

rok výroby: 1966
režisér a scenárista: Břetislav Pojar
autor námětu: Ivan Urban
kamera: Vladimír Malík
hudba: William Bukový
střih: Helena Lebdušková
výtvarník: Miroslav Štěpánek
animátoři: Boris Masník, Stanislava Procházková a Pavel Procházka
vypravěč: Rudolf Deyl mladší
stopáž: 15 minut

Nazdar, kedlubny
Rudolf Deyl mladší zemřel v roce 1967, uprostřed natáčení 6. dílu. To byla pro medvědy od Kolína samozřejmě veliká rána. Nikdo si je nedovedl představit bez jeho charakteristického a zřejmě nenapodobitelného projevu. Dokonce to vypadalo, že medvědi skončí. Jenomže scenárista Ivan Urban měl napsáno několik dalších skvělých námětů a také diváci si žádali pokračování. A tak Břetislav Pojar požádal dalšího skvělého herce, Františka Filipovského, zda by si na medvědy přeci jen netroufl. František Filipovský byl takový mistr svého oboru, že si nejenom troufl, ale zvládl to přímo skvěle.

rok výroby: 1973
režisér a scenárista: Břetislav Pojar
spolupráce na scénáři: Ivan Urban
hudba: Jiří Kolafa
výtvarník: Miroslav Štěpánek
vypravěč: František Filipovský
stopáž: 16 minut

Královna Koloběžka I.
Velikánem našeho herectví, na kterého nemůžeme v našem pořadu zapomenout, je samozřejmě Jan Werich. Toho jistě není třeba blíže představovat. Jan Werich zemřel v roce 1980 a zanechal po sobě nahrávky většiny svých pohádek, které sepsal do své slavné a známé knížky Fimfárum. V dramaturgii Krátkého filmu pak vznikl nápad použít tyto nahrávky jako komentáře k animovaným filmům různých režisérů a výtvarníků. A tak v 80. letech vzniklo několik filmů papírkových, kreslených a loutkových, jejichž společným jmenovatelem byl hlas Jana Wericha. Patrně prvním animovaným filmem natočeným s využitím nahrávky Jana Wericha byla Královna Koloběžka I. režisérky a výtvarnice Dagmar Doubkové.

rok výroby: 1981
režisérka a výtvarnice: Dagmar Doubková
scenárista: Edgar Dutka
autor námětu: Jan Werich
kamera: Jiří Ševčík
hudba: Jiří Stivín
zvuk: Ivo Špalj
střih: Magda Sandersová
animátoři: Boris Masník a Helena Jiskrová
vypravěč: Jan Werich
stopáž: 12 minut

Pohádka o klikotoči
Posledním hercem, kterého si tentokrát připomeneme a bez kterého by český animovaný film rozhodně nebyl tím, čím je, je Karel Höger. Když jsme se snažili spočítat, v kolika animovaných filmech zazněl jeho hlas, došli jsme k neuvěřitelnému číslu 120. Jeho mimořádné schopnosti hlasové stylizace si všiml už v 50. letech režisér Eduard Hofman. Ten se snažil velmi cílevědomě převést do animovaného filmu texty Karla Čapka a v cyklech O pejskovi a kočičce a Devatero pohádek našel v Karlu Högerovi vynikajícího interpreta Čapkových textů. Do srdce našeho národa se ale zřejmě nejvíce zapsal jako první hlasový představitel Rumcajse. Měl mimořádnou schopnost hlasově charakterizovat snad desítky postaviček. A téhle schopnosti využil i režisér Josef Kluge v seriálu O kocouru Mikešovi. Ten byl natočen podle knížky a obrázků Josefa Lady, ze které také vychází Pohádka o klikotoči.

rok výroby: 1973
režisér a výtvarník: Josef Kluge
autor námětu: Josef Lada
scenárista: Josef Brukner
kamera: Vladimír Malík
střih: Jitka Kavalierová
hudba: Miloš Vacek
vypravěč: Karel Heger
stopáž: 7 minut