Tentokrát si připomeneme tvorbu Vladimíra Jiránka, Josefa Hekrdly, Bohumila Šejdy, Marka Beneše a Borise Baromykina.

Bob a Bobek na výletě
Vladimír Jiránek se ke kreslenému filmu dostal vlastně náhodou. Po sovětské okupaci v roce 1968 mu bylo zakázáno publikovat v novinách a časopisech. A tak se poohlížel po nějaké jiné práci. V roce následujícím pak pracoval na kresleném zakázkovém filmu pro ministerstvo zemědělství. Spolupracoval tehdy s režisérem studia Bratři v triku Václavem Bedřichem. Pracovali pak spolu ještě řadu let. A patrně nejpopulárnějším a nejslavnějším dílem vzniklým z jejich spolupráce byl seriál Králíci z klobouku. My se podíváme na jeden díl ze seriálu Bob a Bobek.

rok výroby: 1978
režisér a scenárista: Václav Jiránek
spolupráce na scénáři: Václav Bedřich
kamera: Dana Olejníčková a Jaroslav Forman
střih: Jiřina Pěčová
zvuk: Benjamin Astrug
hudba: Petr Skoumal
animátoři: Růžena M. Brožková, Libuše Čihařová, Járinka Blagoevová, Věra Kudrnová a Irena Jandová
vypravěč: Josef Dvořák
stopáž: 7 minut

Zpráva o stavu civilizace
Vladimír Jiránek není jen výtvarným tatínkem Boba a Bobka, on je také spolu se svými přáteli Jiřím Šebánkem a Jaroslavem Pacovským vymyslel! A napsal o nich 28 scénářů. A tak se ukázalo, že je nejen vynikajícím výtvarníkem, ale také originálním autorem s režisérským talentem. Při své práci ve studiu Bratři v triku se seznámil s Josefem Hekrdlou, hlavním animátorem filmů Václava Bedřicha. Oba si, jak se říká, padli do oka, nebo kápli do noty, a vytvořili několik snímků, kterými se český kreslený film rozhodně může pyšnit. Podíváme se na strohý obraz dnešního civilizovaného člověka v konzumní společnosti.

rok výroby: 1981
režie a scénář: Josef Hekrdla a Vladimír Jiránek
kamera: Zdenka Hajdová a Eva Kargerová
hudba: Jiří Kolafa
střih: Marta Látalová
výtvarník: Vladimír Jiránek
animátor: Josef Hekrdla
stopáž: 8 minut

Jam-Session
O svém působení ve studiu Bratři v triku Vladimír Jiránek jednou řekl: „Spolupráce s režisérem Václavem Bedřichem nebo animátorem Josefem Hekrdlou byla pro mne nesmírně důležitá. Učil jsem se od nich nejenom jak vyprávět příběhy, jak spojovat gagy, aby směřovaly k nějakému sdělení, nebo jak rozhýbám postavičky, ale hlavně jsem čerpal jejich životní moudrost. Od nich jsem se naučil rozlišovat, co je poctivá práce a co je podvod. To bylo k nezaplacení.“ Ze společné dílny Vladimíra Jiránka a Josefa Hekrdly vzešel i film Jam-session – animovaná muzikantská bajka, která naznačuje paralelu mezi životem lidí a říší brouků.

rok výroby: 1985
režie a scénář: Vladimír Jiránek a Josef Hekrdla
kamera: Eva Kargerová
hudba: Jiří Kolafa
střih: Marta Látalová
výtvarníci: Vladimír Jiránek a Bohumil Šiška
animátor: Josef Hekrdla
stopáž: 7 minut

Co jsme udělali slepicím
Společným jmenovatelem všech filmů, které Vladimír Jiránek spolu s Josefem Hekrdlou vytvořili, byl jejich opravdový zájem o vývoj a osud tohoto světa. Jejich obavy o budoucnost naší planety a údiv nad některými současnými, řekněme globalizačními, praktikami byly zcela zřejmé. Navíc se na to všechno dokázali podívat s humorem a nadhledem. S takto zaměřených filmů se asi nejvíce proslavil snímek Co jsme udělali slepicím. Snímek o tom, kterak si člověk naučil slepice snášet vejce na povel, přičemž jeho nároky se neustále zvyšují, si v roce 1978 přivezl z Berlína hlavní cenu, Zlatého medvěda.

rok výroby: 1977
režie a scénář: Vladimír Jiránek a Josef Hekrdla
kamera: Jaroslav Forman a Zdenka Hajdová
hudba: Jiří Kolafa
střih: Marta Látalová a Gaia Vítková
zvuk: Pavel Jelínek a František Černý
výtvarník: Vladimír Jiránek
animátor: Josef Hekrdla
stopáž: 6 minut

Stařec a myš
Vladimír Jiránek přinesl do českého animovaného filmu i téma ekologie. Jeho kreslený brontosaurus se vlastně stal symbolem našeho ekologického hnutí. Především však Vladimír Jiránek přinesl do českého animovaného filmu svou jednoduchou charakteristickou kresbu s velkými pohybovými možnostmi, která je jako stvořená pro animaci. A tak se samozřejmě stal vyhledávaným výtvarníkem i pro filmy jiných režisérů. Jedním z nich byl i animátor a režisér Bohumil Šejda, který přijal v 70. letech úkol obnovit ve zlínských, tehdy gottwaldovských, ateliérech tradici kreslených filmů. Požádal Vladimíra Jiránka o výtvarnou spolupráci na rozmarné grotesce Stařec a myš.

rok výroby: 1974
režisér a scenárista: Bohumil Šejda
kamera: Jaroslav Forman
hudba: Jiří Kolafa
střih: Gaia Vítková
zvuk: Radomír Koutek
výtvarník: Vladimír Jiránek
animátor: Bohumil Šejda
stopáž: 7 minut

Pat a Mat se vrací, epizoda Akvárium
Není pochyb o tom, že Vladimír Jiránek je velice schopným kreslířem. Ale jeho záběr je mnohem širší. Co třeba takoví Kuťáci? Že nevíte, o koho jde? Určitě je znáte pod jmény Pat a Mat. Ano, Vladimír Jiránek jim spolu s režisérem Lubomírem Benešem dal podobu a sám vymyslel a napsal řadu příběhů. Začalo to v roce 1976, kdy Lubomír Beneš ve studiu Jiřího Trnky natočil film Kuťáci. Brzy se ukázalo, že tihle dva nešikové snesou víc než jeden příběh. O seriál projevila zájem bratislavská televize, a tak vzniklo prvních 26 epizod pod názvem A je to. Od té doby uběhlo mnoho času. Pat a Mat se vrátili do rodného studia Jiřího Trnky. Tam vzniklo dalších 6 dílů. V roce 1991 se přesunuli do soukromého studia AIF, tam vzniklo 14 epizod. A pak se jich ujaly ateliéry Bonton-Zlín a natočily 28 příběhů pod souhrnným názvem Pat a Mat se vracejí. Toho se režisér Lubomír Beneš už bohužel nedožil, ale dá se říci: Zůstalo to v rodině. Některé části natočil jeho syn Marek. Pat a Mat za těch 30 let vlastně nezestárli, jen se přizpůsobili moderní době.

rok výroby: 2003
režisér: Marek Beneš
scenárista: Karel Žalud
kamera: Jan Chvojka
střih: Gaia Vítková
hudba. Petr Skoumal
animátor: Jan Smčka
stopáž: 7 minut

Hypotéza
I u našeho dnešního posledního filmu najdeme jméno Vladimíra Jiránka pouze u profese výtvarník. Námět je dílem Františka Vystrčila a film režíroval kameraman Boris Baromykin. Jinak je ale film úplně Jiránkovský. Možná, kdybychom ho promítli bez titulků, i většina odborníků by ho označila za autorský film Vladimíra Jiránka. Má totiž všechny typické znaky jeho humoru tak, jak je výstižně charakterizoval Josef Kroutvor: „Jiránek přemýšlí, klade otázky, ale zároveò si hraje, neboť hra je nedílnou součástí kresleného humoru. Jeho hra zbavuje myšlenkové úsilí hysterie a demagogie, osušuje upocené čelo lovce nápadů, rozhýbává strnulý obraz a vnáší do humoru to nejcennější – pravý vtip, radost, moudrost a fantazii.“

rok výroby: 1988
režisér: Boris Baromykin
scenáristi: Boris Baromykin a František Vystrčil
kamera: Jaroslava Zimová
hudba: Petr Skoumal
zvuk: Jan Kocian
střih: Gaia Vítková
výtvarník: Vladimír Jiránek
animátoři: Josef Hekrdla a Květoslava Zbyòková
stopáž: 6 minut