Tentokrát si připomeneme snímky režisérů Josefa Hekrdly, Vladimíra Jiránka, Václava Bedřicha, Miroslava Štěpánka, Aurela Klimta a Jaroslava Doubravy.

Co to vlastně je humor? I ve Velké knize světového humoru bychom jistě našli nejednu definici, nám se ale hodil výrok slavného německého divadelníka Bertolda Brechta: „Je hrozné žít v zemi, kde se humor nevyskytuje, ale je hroznější žít v zemi, kde je humor potřebný.“ A právě za časů reálného socialismu shlížely zodpovědné orgány na animovaný film jako na infantilní a trochu neškodnou zábavu. A tak byly tehdejší „animáče“ pod menším tlakem než třeba film hraný, nebo dokonce literatura. A to bylo vlastně jeho štěstí, protože se v něm děly věci, které by jinde neprošly. Rovněž pole působnosti v něm našli autoři, kteří byli jinde nežádoucí.

Hokej je hra
Například takový Vladimír Jiránek. V 70. letech bylo jeho jediným povoleným pracovištěm studio Bratři v triku. Nejprve tam pracoval s režisérem Václavem Bedřichem, později se seznámil s Josefem Hekrdlou, se kterým posléze vytvořil autorské duo. Specializovali se zejména na satiru. V roce 1978 natočili film Hokej je hra.

Humorné postřehy z jednoho zápasu v ledním hokeji, které názorně ukazují, v čem tkví podstata tohoto oblíbeného sportu.

rok výroby: 1978
režie a scénář: Josef Hekrdla a Vladimír Jiránek
autor námětu: Vladimír Jiránek
kamera: Zdenka Hajdová a Jaroslav Forman
střih: Marta Látalová a Gaia Vítková
hudba: Jiří Kolafa
vypravěč: Miloš Kopecký
výtvarník: Vladimír Jiránek
animátor: Josef Hekrdla
stopáž: 6 minut

Kamenáč Bill a drzí zajíci
V souvislosti s Vladimírem Jiránkem jsme zmínili Václava Bedřicha. I pro něj je tvorba humorných inteligentních filmů naprosto typická. Připomeòme jeho večerníčky o Maxipsu Fíkovi nebo o králících z klobouku Bobovi a Bobkovi. V 60. letech ho spolu s výtvarníkem Miroslavem Štěpánkem doslova okouzlila knížka australského autora Dala Stevense o svérázném dobrodruhovi Kamenáči Billovi. Vy starší si možná dovedete představit, jak obtížné bylo získat autorská práva devizového protinožce. Václavu Bedřichovi se to ale podařilo. Přesvědčil příslušné podpisovače, že vložená devizová investice se po dokončení filmu bohatě vrátí. A to se také stalo. Byly natočeny dokonce tři filmy, z nichž dva jste už v „Mistrech“ viděli. Takže dnes ten třetí, Kamenáč Bill a drzí zajíci.

rok výroby: 1964
režisér a scenárista: Václav Bedřich
autor námětu: Dal Stevens
kamera: Zdenka Hajdová
střih: Zdenka Navrátilová
zvuk: František Černý
výtvarník: Miroslav Štěpánek
stopáž: 9 minut

O pardálu, který voněl
„Směšným může být každý, ale vtipným jenom chytrý. Humor totiž potřebuje nadhled, stanovisko a názor, jímž poměřujeme život a jeho události.“ Tolik Jan Werich. Tímhle krédem se zcela určitě řídili i tvůrci slavných Medvídků od Kolína, jak jinak by mohli, po tolika letech, být ještě tak oblíbení a sledovaní? Určitě ne proto, že jsou směšní, ale proto, že jsou současní. Mají právě ten potřebný nadhled, stanovisko a názor na nás, brášky a ségry. A to nejen od Kolína, ale i od Budějic, Olomouce či Ostravy. Ve filmu z roku 1971 O pardálu, který voněl si vedle Františka Filipovského zazpívala a zamluvila i tehdy velmi oblíbená a populární zpěvačka a herečka Naïa Urbánková.

Známí medvědi ze seriálu Pojïte, pane, budeme si hrát narazí při svých vylomeninách na samici pardála, která je uchvátí natolik, že se jí začnou dvořit. Zalíbení je však, zdá se, pouze jednostranné.

rok výroby: 1971
režie: Břetislav Pojar a Miroslav Štěpánek
scénář: Ivan Urban a Břetislav Pojar
autor námětu: Ivan Urban
kamera: Vladimír Malík
střih: Jitka Kavalierová
hudba: Jiří Kolafa a William Bukový
zvuk: Benjamin Astrug
vypravěči: František Filipovský a Naïa Urbánková
výtvarník: Miroslav Štěpánek
animátoři: Boris Masník a Kristina Tichá
stopáž: 18 minut

Piráti
Inteligentní humor najdeme určitě i v každém filmu nám už dobře známého tria tvůrců Macourek – Born – Doubrava. Jaroslav Doubrava točil filmy podle skvělých, chytrých a vtipných námětů Miloše Macourka s úžasnými obrázky Adolfa Borna. Tahle ta trojice se zapsala do dějin české kinematografie volným cyklem moralit pro dospělé, ale ať chceme nebo ne, opět se dostáváme k jejich žákům 3.B, k Machovi a Šebestové. A když už mluvíme o těchto třech pánech, neměli bychom zapomenout na herce Petra Nárožného, který dokázal vypálit ten krásný Macourkův komentář jakoby kulometným tempem a téměř bez nádechu hned od prvních záběrů až po závěrečné titulky.

Jednoho dne žákům 3.B povolil ředitel pořídit si na náklady školy nějaké zvířátko. A nebyli by to Mach se Šebestovou, kdyby se rozhodli pro morče nebo křečka. Jejich přání v podobě živého slona sice nebylo vyslyšeno, Mach však dostal další šílený nápad, podívat se za opravdovými piráty, a díky sluchátku s sebou vezme celou třídu. I s paní učitelkou!

rok výroby: 1979
režie: Jaroslav Doubrava
spolupráce na scénáři a režii: Adolf Born a Miloš Macourek
autor námětu: Miloš Macourek
kamera: Zdenka Hajdová
střih: Marta Látalová a Gaia Vítková
hudba: Luboš Fišer
vypravěč: Petr Nárožný
výtvarník: Adolf Born
animátoři: Jaroslav Doubrava, Josef Hekrdla, Věra Marešová a Cilka Dvořáková
stopáž: 8 minut

Eastern, Krvavý Hugo
Až dosud jsme vám v našem dnešním pokračování představovali inteligentní humor klasiků české animace, kteří tvořili vlastně v minulém století. K nim bychom mohli připočítat i Miroslava Horníčka. Ten jednou humor charakterizoval následovně: „Komično není v pitvoření, ale v moudrosti.“ A naštěstí i v dnešní době, kdy se z obrazovek valí pořady spíše směšné než humorné, máme mladé tvůrce animovaných filmů, kterým inteligentní humor rozhodně není cizí. Aurel Klimt natočil už ve 4. ročníku FAMU školní cvičení s názvem Eastern, Krvavý Hugo. Snímek mu dokonce vynesl nominaci na studentského Oscara.

Obávanému zločinci se podaří uprchnout z vězeòské cely, což znamená, že si nikdo nemůže být jistý svým životem. Lidé se mu však nakonec rozhodnou postavit a připraví na něj svědomitou lest.

rok výroby: 1997
režisér, scenárista a animátor: Aurel Klimt
herec: Štefan Čapko
kamera: Jakub Šimůnek
střih: Aurel Klimt
hudba: Antonín Dvořák a Miloš Vacek
stopáž: 5 minut