Obuvníka Smůly synek jmenoval se Budulínek. Doktora se strašně bál, až si zoubky zanedbal. Ach, ich. Ouvej. Zoubek bolí - vrtá - píchá - nepovolí. Náhle venku: Bum - Bum - Bum - Kašpárek zve publikum - že jsou v obci pimperlata, Budulínek také chvátá do divadla. Cilili Bolest přešla na chvíli. Budulínek vidí čerty, Kašpárkovi chválí žerty, jásá, tleská o sto šest, - až zapomněl na bolest. Ale sotva dohráli, zoubky se zas ozvaly. Znovu bolest začíná. A když doma usíná, sen jej vede do své říše... V spánku k němu přišli tiše z divadélka čerti malí, do zoubku mu zavrtali. Pomoc! Pomoc! Kašpárečku! zažeň pekelnou tu smečku! Náhle se mu ve snu zdálo, jak by cosi zacinkalo. Ano Kašpárek to byl, aby čerta zaplašil. Přivedl si kouzelníka, který čáry - máry říká a ten hůlkou kouzelnou zahnal rotu pekelnou. A co se mu zdálo dále, na co vzpomínal pak stále, o čem mluvil nadšeně, uvidíte na stěně v bio, kde vám Kašpárek řekne pěkně: Nazdárek
================================================================

== osoby ==			== profese ==
	Josef Kokeisl		Režie