V roce 1946 opustil Jiří Trnka se skupinou svých nejbližších spolupracovníků Studio Bratři v triku. Přestěhovali se do malého studia v Chourových domech na pražské Národní třídě a programově se začali věnovat loutkovému filmu. Z historických Chourových domů (na jejich místě dnes stojí budova Nové scény Národního divadla) se přestěhovali v roce 1949 do neméně historické budovy Konviktu v Bartolomějské ulici. Třicet pět let zde vznikaly filmy, které proslavily tehdejší Československo po celém světě. V roce 1984 pak studio Jiřího Trnky našlo svůj nový domov na Barrandově, kde funguje dodnes.

Filmy uvedené v tomto díle:
Špalíček: Legenda o svatém Prokopu
Druhá část z cyklu Špalíček vypráví pověst o boji svatého Prokopa s čertem.
rok výroby: 1947
režisér a výtvarník: Jiří Trnka
kamera: Vladimír Novotný
hudba: Václav Trojan
stopáž: 12 minut
Loutky Jiřího Trnky
Krátký český barevný film se záběry z loutkového filmového atelieru a z pracovny laureáta statní ceny Jiřího Trnky
rok výroby: 1955
režie Bruno: Šefranka
stopáž: 24 minut
Úvodní slovo pronese
V této etudě je předvedena marnivost určitého typu řečníků a rovněž účinek jejich nekonečných proslovů na publikum. Pojar aplikuje moderní karikaturní grafiku na reliéfní loutku, stylizuje animovaný pohyb, mluvené slovo nahrazuje proudy vystřihovaných písmen.
rok výroby: 1962
režie: Břetislav Pojar
výtvarník: Zdeněk Seydl
mluví: Václav Voska
stopáž: 10 minut