Dnes si připomeneme snímky Zdeòka Milera, Hermíny Týrlové, Břetislava Pojara, Iljy Nováka a Václava Bedřicha.

Veselé vánoční hody, zpívejte, dítky, koledy. Ano, Vánoce. A k Vánocům patří dárky. A my je dnes budeme rozdávat, i když tomu roční období zrovna neodpovídá. Budou to české animované filmy, které, jak věříme, vás vždycky potěší.

Krtek o Vánocích
Téma Vánoc se objevuje v českém animovaném filmu velmi často. Ve světě existuje dokonce speciální kategorie vánočních filmů, nazývaná „Christmas Movie“. A velké seriály s postavičkami – jako Tom a Jerry nebo kačer Donald a myšák Mickey – mají i své vánoční epizody. A stejně tak je tomu i u nás. I takový Krteček má svůj vánoční příběh. V roce 1975 ho natočil Zdeněk Miler.

Napadl sníh a Krteček shání stromeček, aby mohli s myškou oslavit Vánoce. Ničí jim ho ale zlá vrána. Naštěstí se jí zbaví a můžou si předat dárky.

rok výroby: 1975
režisér a výtvarník: Zdeněk Miler
stopáž: 6 minut

Hvězda betlémská
Když v roce 1946 natočil Jiří Trnka svůj první loutkový film Betlém, který vlastně rozhodl o vzniku českého loutkového filmu, setkal se jen s porozuměním, pochopením a obdivem kritiky. Tehdy, krátce po válce, nikomu nevadilo, že vánoční lidové zvyky v sobě skrývají hluboké náboženské jádro. Úplně jiná situace ale nastala v r. 1969, tedy rok po invazi bratrských spojeneckých vojsk do Československa. Tehdy se toto vánoční téma rozhodla nafilmovat Hermína Týrlová ve zlínských ateliérech. Vlastně tehdy v ateliérech Gottwaldov. Film ale neměl lehký život. Hermíně Týrlové bylo vytýkáno, že ona, která vždycky tvořila v intencích vědeckého světového názoru, se nechala ovlivnit náboženskou, zpátečnickou ideologií. Film Hvězda betlémská se sice nestal trezorovým filmem, ale byl rychle stažen z kin a dlouhá léta nebyl vůbec promítán.

rok výroby: 1969
režisérka a scenáristka: Hermína Týrlová
spolupráce na scénáři: Josef Strnad
kamera: Antonín Horák
hudba: Svatopluk Havelka
výtvarník: Ludvík Kadleček
stopáž: 12 minut

Půlnoční příhoda
Při založení a prvních krůčcích studia loutkového filmu byl nejbližším spolupracovníkem Jiřího Trnky Břetislav Pojar, tehdy animátor. Získával zkušenosti film od filmu. A v obdobích, kdy Jiří Trnka nebyl ve studiu, protože se věnoval ilustracím, využíval každé příležitosti k vlastní režisérské tvorbě. Od počátku bylo jasné, že českému animovanému filmu vyrůstá mimořádný tvůrce. Sám se o několik let později stal šéfem nově založeného studia loutkového filmu v Čiklově ulici v Praze. Posledním filmem, který natočil ještě v Bartolomějské ulici, byla Půlnoční příhoda.

Příběh snímku se odehrává uprostřed Štědrovečení noci, kdy, jako i v jiných filmech, hračky obživnou.

rok výroby: 1960
režisér a scenárista: Břetislav Pojar
kamera: Jiří Vojta
hudba: William Bukový
střih: Hana Walachová
zvuk: Emanuel Formánek
výtvarnik: Jiří Trnka
animátoři: Bohuslav Šrámek, Vlasta Pospíšilová, Stanislav Látal a Břetislav Pojar
stopáž: 13 minut

Veselé Vánoce aneb Karlíkovo zimní dobrodružství
K vánočním svátkům patří kromě klidu a pohody také trocha sentimentu. Na druhou stranu, atmosféra Vánoc by nebyla úplná bez shonu, zmatku, velkých nákupů hořících stromečků apod. A spíše do takové atmosféry zapadá i další film. Jmenuje se Veselé Vánoce aneb Karlíkovo zimní dobrodružství. Vznikl roku 1982 v Ostravě. Tam tehdy dobře fungovalo studio animovaného filmu Prométeus. Autorem filmu, výtvarníkem, animátorem a režisérem byl nejvýraznější tvůrce studia – Ilja Novák. Na to, že jde o Vánoce, je to dosti černá groteska. Ale film se líbil nejen u nás, ale i v zahraničí. Na Mezinárodním festivalu dětských filmů v Chicagu získal jednu z hlavních cen.

Kreslená groteska o tom, že idylické Vánoce se mohou odehrávat i podle katastrofických scénářů.

rok výroby: 1982
režisér a výtvarník: Ilja Novák
stopáž: 11 minut

Maxipes Fík o Vánocích
Hrdinou seriálu, a sice Krtečkem, jsme dnes začali a jiným hrdinou seriálu skončíme. Nebude to nikdo jiný než největší mluvící pes na světě Maxipes Fík. Ani on se ve svých příbězích nevyhnul Vánocům. Jen připomenu, že ho stvořil spisovatel Rudolf Čechura, oživili ho režisér Václav Bedřich s výtvarníkem Jiřím Šalamounem a hlas mu propůjčil herec Josef Dvořák.

rok výroby: 1982
námět a scénář: Rudolf Čechura a Václav Bedřich
kamera: Jaroslav Forman
střih: Jiřina Pěčová
zvuk: Benjamin Astru
animátoři: Věra Michlová, Václav Bedřich a Tomáš Horovič
výtvarník: Jiří Šalamoun
vypravěč: Josef Dvořák
stopáž: 6 minut