Loutkové divadlo i animovaný film jsou založeny na poeticky znějícím termínu "zázrak oživení mrtvé hmoty". Loutkové divadlo je tedy jakýmsi přirozeným zdrojem inspirace pro animovaný film. K tomuto zdroji inspirace se často hlásil ve své práci mistr Jiří Trnka. Významným počinem na poli inspirace loutkovým divadlem se stal film Johanes doktor Faust.

Filmy uvedené v tomto díle:
Johannes doktor Faust
První český širokoúhlý loutkový film. Při jeho tvorbě asistoval Radokovi i Jan Švankmajer. Příběh o světě, v němž předměty a rekvizity žijí vlastním životem.

rok výroby: 1958
režie: Emil Radok
hraje: Karel Richter
stopáž: 17 minut

Jen tak pro zajímavost – Emil Radok spolu se svým bratrem, rovněž režisérem Alfrédem a dalšími spolupracovníky, vymysleli například Laternu Magiku. Sám Emil Radok byl autorem proslulého Polyekránu.

Johanes doktor Faust zapůsobil jako blesk z čistého nebe. Sám Jan Švankmajer, který Emilu Radokovi na tomto filmu asistoval, se vyznal z toho, že Radokův Faust měl na jeho další vývoj mimořádný vliv. To bylo patrné i na filmu Don Šajn z roku 1970. Ten byl rovněž natočen podle dochovaného textu českých lidových loutkářů.

Don Šajn
Filmová adaptace známé barokní lidové hry českých loutkářů. Donjuanovské téma a text českých lidových loutkářů jsou impulsem k sugestivně hluboké grotesce, kde v obřích loutkách jsou loutkoherci, kteří vidí průzorem úst a spolu s rekvizitami jsou animováni.

rok výroby: 1970
režie: Jan Švankmajer
kamera: Svatopluk Malý
hudba: Zdeněk Liška
střih: Milada Sádková
hraje: Vítězslav Kuschmitz
mluví: František Filipovský
stopáž: 31 minut