Hodinářský mistr Josef Božek uvádí na královéhradecké věži do chodu nejpřesnější a největší hodiny rakouského mocnářství. Přitom se rozpomíná na svůj život, v němž byly radostné chvíle, ale také četná zklamání a smutky. Po svém příchodu do Prahy roku 1805 měl technicky nadaný mladík, posedlý novými vynálezy, úspěch se svým postřihovacím strojkem, i když později s lítostí pozoroval odpor dělníků ke stroji, který jim vzal práci. Invalidovi Svobodovi sestrojil Božek protézu ruky. Oženil se s milovanou Josefinkou. Nepodařilo se mu však vystudovat polytechniku. Zabránil mu v tom povýšený ředitel této instituce Gerstner. Neuspěl také ve službách Clam-Martinice jako vychovatel. Naděje mu svitla po seznámení s hrabětem Buquoyem, který mu umožnil poznat dobře Wattův parní stroj. Potom začal Božek pracovat na voze, hnaném parou. Po měsících vyčerpávající práce a zadlužení se jeho vůz rozjel. Na veřejné produkci se ve voze projel jako první purkrabí. Hned po něm svezl Božek svou Josefinku, což šlechtické obecenstvo pobouřilo. Když však vůz nešastnou náhodou přejel psíka jedné z dam, vznikla panika a bylo po slávě a úspěchu. Božek už pak nemohl nikdy pokračovat v práci na svých vynálezech.

================================================================

== osoby ==	== postava ==
Eduard Kohout	hrabě Clam-Martinic
Bedřich Karen	majitel továrny na sukno Alois Knopp
Saša Rašilov st.	policejní prezident Czech
Jiří Lír	úředník u Knoppa

== osoby ==	== postava ==
Eman Fiala	zřízenec na polytechnice Brdéčko
Rudolf Deyl st.	purkrabí Wallis
Rùžena Machová-Šlemrová	Knoppova žena
František Kovářík	hodinář Heinrich
Jiří Steimar	hodinář Dietrich
Marta Májová	Wallisová