Mladý nadaný lékař Janský nemá žádnou protekci a proto přijme po promoci místo asistenta na psychiatrické klinice. Psychiatrie je na konci 19. století mezi lékařskými obory popelkou, sám Janský ji dost podceňuje. Přesto se spolu s kolegou Kozderou pokouší o nové léčebné metody. Úspěšná transfuze krve u pacientky, která si podřezala tepnu, inspiruje oba doktory k úvaze o vlivu duševního stavu člověka na srážlivost krve. Při následných zkouškách je tato teorie vyloučena, ale překvapivě se prokáže, že lidská krev se dělí do čtyř skupin. Ve spolku lékařů, kde o nadějném objevu přednáší, se Janský setká s výsměchem. Doktora Kozderu osud zavál na marocké bojiště a tam provedl úspěšně třicet transfuzí. Obětavý lékař byl pak jako rebel zastřelen. Za první světové války zachrání Janský mnoho lidských životů. Jedna transfuze se však nezdaří a Janský se přestane výzkumem krve zabývat. Po válce Janský, nyní už profesor, přepíná prací své síly. Bývalý vojenský sluha ho navštíví a přizná se, že chybnou transfuzi neúmyslně zavinil on. Janský je jeho sdělením tak rozrušen, že dostane srdeční záchvat, jemuž v necelých padesáti letech podlehne.

================================================================

== osoby ==			== profese ==
	Martin Frič		Režie
	Martin Frič		Technický scénář

== osoby ==	== postava ==
Bedřich Vrbský	hematolog

== osoby ==	== postava ==
Jan Stanislav Kolár	profesor u zkoušek
Rudolf Deyl ml.	Janského vojenský sluha Papík
Jindra Hermanová	slečna z cestovní kanceláře#1