Luděk Sobota se proslavil stovkami rolí ať již na divadle, v televizi, nebo ve filmu. Je typem autorského herce, který musí vždy vědět, o čem hraje, pro koho hraje a co svou rolí právě míní sdělit. Svou divadelní kariéru začínal v tehdy ještě liberecké Ypsilonce, později vystupoval v Semaforu s Miloslavem Šimkem a Petrem Nárožným. Postupně si vytvořil typ naivního poplety, který bohatě zúročil v řadě filmových komedií. Společným jmenovatelem všech jeho vystoupení jak před kamerou, tak na "prknech, která znamenají svět" je komika. A to komika jemu naprosto vlastní, originální, v české kotlině ojedinělá, zlidovělá a velice populární.
Jaký vlastně je Luděk Sobota, když nehraje? Jeho "komická" poloha samozřejmě není identická s tou "člověčí". Jako celoživotní trémista, se Luděk za své postavy schovává. V civilu je totiž přemýšlivý, spíše uzavřený, trochu bázlivý, prostě úplně jiný než jak ho zná většina národa. Nemůže žít bez publika, ale přitom má strach z vystupování. Přestože stále hraje a dokonce vede vlastní Směšné divadlo, propadá hlubokým depresím a neurózám. O jeho boji s depresí a o tom, jak dokáže sladit nebo dokonce vyvážit roli herce a principála divadla se svými vnitřními těžkostmi, pojednává naše třináctá komnata. Průvodcem je novinář Honza Dědek.