Svatopluk Karásek, řečený Sváťa, je evangelickým duchovním, udergroundovým muzikantem, zpěvákem a básníkem. "V žití tvém přibejvá dalších let, nečekej nejhorší naposled. Bůh na sklonku tvého dne, dá ti víno výborné, výborné víno až naposled," napsal text ke své písni Kázání o svatbě v Káni galilejské. Jeho život je sledem nejrůznějších příkoří, překážek a ztrát, které by někoho jiného už dávno porazily. On si ale dal za úkol vidět ve svém životě jen to dobré.

Narodil se na podzim 1942 jako nejmladší ze tří bratrů. Od dětství měl nejrůznější kázeòské problémy, musel navštěvovat psycholožku a každý den užívat léky na zklidnění, aby s ním ve škole učitelé vůbec vydrželi. Studoval na vinařské střední škole, a když si dal přihlášku na teologickou fakultu, bralo to jeho okolí jako žert. "Kdo to kdy viděl, aby se vinař stal farářem?" divili se jeho učitelé. "Ještě to bude vypadat, že si děláme legraci." Farářem se nakonec přece jen stal.

Nejdřív ještě pracoval v kladenských dolech, v letech 1964-1968 studoval a až do roku 1973, kdy mu byl odebrán státní souhlas, působil jako farář. Od roku 1976 se stal kastelánem na Hradě Houska. Bylo to v době politických procesů se členy Plastic People, s Pavlem Zajíčkem a právě s Karáskem, kterého nespravedlivě uvěznili. Šikana, časté pobyty ve vazbě na tzv. "osmačtyřicítku" a pronásledování jeho blízkých ho dohnaly až do exilu. V roce 1980 odešel do Curychu, kde působil dalších deset let jako duchovní.

Jeho manželství s psycholožkou Stáòou začalo tragédií - narodily se jim dvě děti, dvojčata. Protože byly nedonošené, rozhodlo se o jejich převozu sanitkou do Prahy. Auto ale nebylo vytopené a obě děti při transportu umrzly. V manželství se pak ještě narodily tři další děti. Stáòa ale měla nemocné srdce a krátce po listopadu nečekaně zemřela. Právě v době, kdy celá rodina zvažovala návrat do Čech. Svatopluk Karásek nakonec odešel sám. Aby se nějak rozveselil, vymyslel se svými přáteli projekt "veselého starobince", statku v jižních Čechách, kde hodlal se svými kamarády dožít. "Nakonec ale přišla láska, a ta všechno zničí," říká s nadhledem. V pozdním věku se oženil s mladou úřednicí Pavlou, narodila se jim dcera Klárka a krátce poté adoptovali z kojeneckého ústavu holčičku Markétku. O dvě děti ranou osudu přišel, dvě děti řízením osudu na stará kolena získal, v době, kdy už s tím vůbec nepočítal. Stále působí jako evangelický farář, pro radost si pořídil vinotéku a stále také se svým kamarádem Londýnem z dob undergroundu objíždí koncerty.

"Až mi bude 77, mladší dceři bude 15," říká o tom. "Takže starobinec nebudu potřebovat, umřu mezi dětmi."

Průvodcem 13. komnaty je Michael Otřísal, který se s Karáskem už dlouho zná, ještě z dob curyšského exilu.

Jaké to je, když se dva faráři setkají se smrtí? Něco jiného je mluvit teoreticky, sypat na požádání z rukávu citáty z bible a pak to zažít na vlastní kůži. Smrt, kterou člověk zažije mezi svými blízkými, ho jednou provždy změní.