Známého českého televizního, filmového a divadelního herce Bořivoje Navrátila znají diváci z filmů i televizních seriálů, jednatřicet let byl členem činohry Národního divadla.

Bořivoj Navrátil pochází z Kroměříže, kde žil v harmonické rodině s otcem maminkou a starším bratrem. Ve třech letech mu maminka zemřela na tuberkulózu. Otec se z toho psychicky zhroutil a přestože se znovu oženil, aby chlapci měli novou matku, měsíc po svatbě spáchal sebevraždu. Bořivojovi byly tehdy tři roky, jeho bratrovi šest let. Po rodinné poradě, kdy se uvažovalo i o rozdělení bratrů, se jich ujala sestra otce. Kluci od ní měli zakázáno, aby ji oslovovali: maminko. Teta na tom trvala, aby si stále uvědomovali, že měli svou vlastní matku. Podporovala v nich také, aby pravidelně chodili mamince na hrob. Chlapci žili v rodině tety a strýčka, který stavěl dům, financovaný ze svých úspor a částečně i z dědictví obou sirotků po rodičích. Podle tehdejších zákonů mohl být dům napsaný pouze na jednu osobu, a protože sourozenci Navrátilovi byli nezletilí, dům byl napsaný na strýce. Strýc byl dělník a komunista. V roce 1950 začaly stranické čistky. Hledali se důvody, proč některé členy strany dostat za mříže a v případě strýce se jako vhodný důvod jevilo okradení nebohých sirotků. Vždyť si sám pro sebe postavil z jejich dědictví dům. Marně oba sourozenci psali nejrůznější prohlášení, že tomu tak nebylo, že se o ně vzorně staral a vše se odehrálo po domluvě s nimi. Strýc byl na dva roky odsouzen do jáchymovských dolů. Rodina byla vyhnána z domu, který konfiskoval jakýsi komunistický funkcionář. Strýc byl lágru, starší bratr odešel na vysokou. Bořivoj dokončil studium střední školy v Jihlavě a v osmnácti letech nastoupil na JAMU. Všichni spolužáci věděli, že pobírá sirotčí důchod, navíc i stipendium a na škole tak paradoxně platil za bohatého studenta. Po absolvování školy nastutoupil do angažmá do Českého Těšína, pak do Ostravy, Opavy a posléze do Prahy. Do Jihlavy za tetou a strýcem však pravidelně dojížděl až do konce jejich životů. Vzpomíná, že mu svou láskou dokázali nahradit rodiče, na které však nikdy nezapomněl a jejich předčasnou smrt těžce nesl celý svůj život...

Průvodcem jeho příběhem je redaktor Honza Dědek.