Janu Synkovou, dlouholetou členku divadla Ypsilon, znají diváci jako komediální herečku z rolí výstředních a ztřeštěných žen. Každý si jistě pamatuje její tetu Kateřinu s filmu Saturnin. Není moc herců, jejichž soukromá tvář je tolik odlišná od té herecké. V soukromí je Jana totiž introvert. Jako kdyby si v sobě nesla smutek, otisk traumatické události z dětství, které jako šestiletá holčička byla svědkem.

Jana Synková vyrůstala v harmonické rodině. Právě nastoupila do první třídy základní školy, když se z minuty na minutu změnil její svět. Přišla domů ze školy a byla svědkem toho, jak maminka zemřela na srdeční selhání. Věděla, že se stalo něco strašného, co bude trvat. Že se to už nikdy nemůže odestát. Tatínek byl od rána do večera v práci a roli maminky převzala babička. Sousedky Janě často říkaly: "Ty chudáčku sirotečku, to je hrozné, že ti maminka umřela." Jana to nesnášela a dodneška nemá ráda, když ji někdo lituje. Naučila se nikdy nebrečet před lidmi.

Jana měla jediný cíl, dostat se k divadlu. Až napodruhé složila zkoušky na DAMU. Bylo to pro ni jedno z nejlepších období, i přesto, že se jí v prvním ročníku narodila dcera Jana. V devatenácti se tak stala matkou. Svobodnou. V roce 1969 emigrovala Janina starší sestra. Jana, sestra i otec věřili, že se brzy všichni znovu setkají. Netušili ale, že přijdou tuhá léta normalizace, která je rozdělí na dlouhých 20 let. Janin otec během té doby zemřel a Jana sestru ve Švýcarsku poprvé navštívila až v roce 1988.

Léta odloučení od sestry nesla Jana těžce. Znovu se potkávala se smutkem, osamělostí a s pocitem, že rodina se rozpadla. Odešla jí maminka i sestra, zbyl jen otec. Když zemřel, bylo to hrozné. Na rozdíl od odchodu mámy, kdy jako dítě strnula jen v tušení hrůzy, tátův odchod vůbec nemohla zvládnout. Dokonce to neřekla ani dceři Janě, až na to přišla sama a bylo to ještě horší. Cítila strašnou samotu. Šílený, hrozný smutek, velikánský žal. Potýkala se s depresí. Ještě víc se znásobilo její přesvědčení, že je nebezpečné někoho milovat, protože o něj přijde.

Manželství se zakladatelem divadla Ypsilon, Janem Schmidem, je pro ni v tomto směru překvapením. Jsou spolu už 35 let. Jana ve vztahu našla oporu, blízkost a snad i uvěřila, že všechno nemusí mít špatný konec.

Průvodkyní 13. komnatou Jany Synkové je Martina Vrbová.