Legendární country kapela Rangers - z donucení komunistické kritiky přejmenovaná na Plavce, aby se o pár let později opět vrátila k původnímu názvu - vznikla v roce 1964 a hned o rok později přivedl na zkoušku Mirek Řihošek svého kamaráda, tehdy osmnáctiletého Jana Vančuru. Honza v té době studoval gymnázium a život muzikanta mu byl příjemnější než učení a pravidelná školní docházka. Skloubit muzikantský život a školu nebylo jednoduché a než Honza odmaturoval, strávil na gymplu šest let.

V té době už začínali být Rangers populární kapelou. Plné kluby a sály, pod pódiem fanynky, které zbožně hleděly na své idoly... Co dělat po koncertě v cizím městě? Zábava přece musela pokračovat! Skončili v hospodě u piva, časem už bylo na lepší pití a Honzovým oblíbeným společníkem na cestách se stal koòak.

V 70. letech byla kapela na vrcholu a muzikanti vydělávali na tehdejší dobu velké peníze. Ostatní členové kapely začali postupně zakládat rodiny, šetřit tu na auto, tu na byt, tu na domek. Jen Honza měl stále pocit, že tohle je ten pravý život. Pomalu ho opouštěla vynikající fyzická kondice, protože, než se začal profesionálně věnovat hudbě, byl nadějným oštěpařem a trénoval u Dany Zátopkové. V roce 1973 mu lékaři odoperovali nezhoubný nádor z břišní dutiny. Na několik týdnů ho nemoc vyřadila z "provozu", ale pak se zotavil a nastoupil zpátky do rozjetého vlaku alkoholu a milostných eskapád.

V roce 1975 se rozhodl poprvé oženit. Jeho první žena manekýnka Melánie ho alespoò nějakým způsobem přiměla, aby přestal s alkoholem. Dokázal to kupodivu sám, bez pomoci protialkoholní léčby. Ale milostná dobrodružství ho nadále doprovázela na každém kroku. Melánie nemohla mít děti, což Honzu trápilo, ale tento fakt jí rozhodně za vinu nedává a tvrdí, že to nemělo vliv na rozpadu jejich vztahu. Po jedenácti letech Honza požádal o rozvod kvůli nové lásce.

Jeden pátek dostal rozhodnutí soudu, že je konečně opět svobodný a druhý den měl svatbu. Nevěsta už byla v 6. měsíci. Narodil se syn Jan, o kterého se Honza velmi staral, miloval ho, nicméně ani syn ho nedokázal natrvalo připoutat k partnerce. Když se jednou Honza vrátil ze svých toulek domů, měl sbalené kufry a v domě byl jiný muž. Následoval další rozvod. Honza odešel téměř s holýma rukama. Ale jeho mužský šarm mu do cesty vždy přivábil nějakou dívku či ženu, která mu poskytla alespoò na nějakou dobu pocit domova. Jednu dobu měl prý takovéto tři "vážné" vztahy najednou.

V roce 1994 nastal zásadní zlom v jeho životě. Na premiéře v divadle ho zaujala dívka v červených šatech. Ale kamarádi mu říkali, že na tuhle dívku - Evu - mu rozhodně telefon nedají, protože je moc hodná a nezaslouží si, aby se vůbec bavila s někým podobným, jako je Honza.

Uběhl týden, Honza jel k Liberci na nějakou show, kde se jezdil crossroad. Když do něj jedno auto narazilo, ucítil jen bolest a pak už nic, žádná bolest, jen neschopnost pohybu. Vrtulníkem ho dopravili do liberecké nemocnice, kde ho okamžitě operovali. Měl zlámané plotýnky v krční páteři. Ležel v krunýři na nemocniční posteli, a když se vzbudil, vzpomněl si na slečnu v červených šatech z divadla. Přemluvil kamarády, aby mu přece jen na ni dali telefon, zavolal jí a ona ho přijela do nemocnice navštívit. Začala jezdit pravidelně a ke konci pobytu v nemocnici, když se Jan naštěstí uzdravil, měli oba najednou pocit, že by chtěli být spolu.

Jan Vančura odjel rovnou z nemocnice k Evě. Díky ní se jeho životní postoje a názory změnily o 180 stupòů. Společné manželství trvá dnes patnáct let, mají dva syny, jedenáctiletého Jakuba a osmiletého Jonáše. Honza říká, že kdyby neprožil to, co má za sebou, nedokázal by si vážit ženy, se kterou je nyní. Rodina je pro něj vším a miluje chvíle, kdy jsou všichni spolu a přijede za nimi i syn z prvního manželství.

Jan Vančura je ukázkou toho, jak showbusiness dokáže zničit mladého člověka. Honza měl štěstí, že potkal ženu, která mu stála za to změnit svůj život a vážit si těch nejobyčejnějších věci. Za svou 13. komnatu považuje strach, že by mohl někdy o své štěstí přijít.

Příběhem provází redaktorka Jindra Horská