PhDr. Helena Suková je bývalá úspěšná československá a světová tenistka. Její matka Věra Suková-Pužejová hrála finále Wimbledonu ve dvouhře v roce 1962, později trénovala naše nejlepší tenistky. Bratr Cyril patřil mezi nejlepší deblisty světa, otec byl předsedou Českého tenisového svazu. Není divu, že se Helena začala od útlého dětství věnovat právě tenisu.

První těžkou ranou byla pro ni smrt její mámy, která umřela, když bylo Heleně 17 let. Téměř dva roky bojovala se zákeřnou nemocí, zatímco Helena zápolila na tenisových kurtech. Dlouho té zprávě nemohla uvěřit. Měla pocit, že se máma vrátí, že je jenom někde ve světě na závodech. Začala tvrdě trénovat a dařilo se jí.

V roce 1985 byla podle světového žebříčku úspěšnosti na čtvrtém místě ve dvouhře a o pět let později byla jedničkou ve čtyřhře. Stále usilovala o to, aby si splnila svůj největší sen, zvítězit v ženské dvouhře ve Wimbledonu. Nikdy se jí to ale nepodařilo. V tom byla její matka úspěšnější, protože se dostala až do finále. Její máma je pro ni celoživotním vzorem.

Profesionální kariéru ukončila Helena v roce 1998 a najednou nevěděla, jak se vyrovnat s "obyčejným" životem. Po celou dobu své tenisové kariéry znala trénink, šatnu, hotely, měla stále sbalené věci, nestihla si najít životního partnera. Nemohla najednou najít nic, co by ji sport nahradilo.

Dva měsíce jenom odpočívala, pak několik týdnů stále skládala puzzle, později si pořídila psa, se kterým jezdila na výstavy. Nakonec se rozhodla pro studia psychologie s rozhodnutím věnovat se právě psychice sportovců, kteří končí svoji profesionální kariéru. Dnes PhDr. Helena Suková pracuje jako psycholog, což ji naprosto naplòuje. Říká, že pokud pomůže nějakému klientovi, je to lepší pocit než z vyhraného zápasu.