Básník, prozaik, scenárista, překladatel, autor slabikáře, dětské encyklopedie, pohádkových knížek, autor epigramů, aforismů, parodií, bajek, písòových textů, fejetonů. Jeden z nejvýraznějších českých literárních tvůrců, patří k nejčtenějším českým autorům, napsal toho mnoho a jeho sarkastický ironický humor na nás stále vyskakuje z mnoha stran, například i v podobě zhudebněných balad nebo známých "hitů" nebo citátů, aforismů a my si mnohdy ani neuvědomíme, že autorem je právě Jiří Žáček.

Jiří Žáček chodil po světě s malým zápisníkem a tužkou a zapisoval si nápady, slova, situace. Pak kvůli nemoci na dlouhou dobu ztratil inspiraci. Bylo to proto, že musel začít řešit jinou a krutou realitu - téma nejhorší - rakovinu.

Před vánocemi roku 2005 mu diagnostikovali rakovinu hrtanu a hlasivek. Toho roku prožil vánoce, na které on ani jeho rodina nikdy nezapomenou. 5. ledna 2006 šel na operaci, jejímž následkem bylo odebrání části hrtanu a ztráta schopnosti mluvit.

Múzy se rozplynuly v bílé nemocniční posteli a pro našeho nejčtenějšího současného básníka začala nová životní etapa. Na ruku si napsal "dobrý den", aby mohl slušně odpovědět na pozdrav, když za ním někdo přišel na návštěvu do nemocnice. Vzal do ruky tužku a malé nastříhané papírky a tak začal komunikovat se svou rodinou - s manželkou, dcerou, synem a vnuky.

Postupně a až za dlouhou dobu, po návratu domů, se začal učit mluvit břichem. Dnes mluví pomalu, zřetelně, ale při delší komunikaci je na něm patrná únava. Na své břichomluvecké schopnosti ale může být hrdý. Chodí na pravidelné kontroly a po šesti letech, které prý bývají kritické, je v pořádku.

"Nemám rád léčbu šokem, ale asi jsem měl štěstí. Nikdy jsem žádný opravdový šok nezažil. I souboj s rakovinou byl pro mě spíš lekcí odnaučování strachu ze smrti."

Jiřího Žáčka nemoc v tvůrčí práci trochu zastavila. Ale co nenapsal v té době on, to dohnali "jeho" nakladatelé. Začali vydávat nové výbory starších Žáčkových prací, různé reedice a básník začal mezitím znovu psát - nejraději pro děti. A tak se ani kvůli vážné nemoci nepotvrdilo pořekadlo "sejde z očí, sejde z mysli". Jiří Žáček už nikdy, vzhledem k tomu, že po světě běhá víc jak půldruhého milionu výtisků jeho knih, se českým čtenářům z mysli neztratí. Říká se o něm, že je jedním z nejzázračnějších talentů, jaký se kdy objevil v české poezii.

Průvodkyní jeho příběhem je redaktorka Markéta Dobiášová.