Ivan Kraus je český spisovatel, herec a loutkoherec. Říkají o něm, že je dnes nejlepší současný český humorista. Napsal asi 45 knih, scénáře, hry, jezdí na besedy, má různá čtení v rozhlase, píše sloupky, články.

Osud Ivana Krause je poznamenán, stejně tak jako osudy mnoha dalších intelektuálů této země, nedobrovolným odchodem z ní, životem stráveným v cizích zemích a hledáním druhého domova. Mimo svůj původní domov strávil dvaadvacet let. Ivan Kraus odešel do ciziny v roce 1968 s celou divadelní skupinou pracovat a hrát, protože chtěli pokračovat v tom, co začali v Československu a všichni si mysleli, že když mají výjezdní doložku na jeden rok, tak se budou moci vracet domů do Československa. Nebylo to možné a museli si vybrat. Domov nebo emigraci. Navíc - sourozenců Krausových bylo pět. Tři z nich v rozmezí let 1968 a 1969 emigrovali a výčitky svědomí vůči matce, kterou zde postupně opouštěli, byly velké. S matkou zůstal jen Jan a Kateřina, která emigrovala až v roce 1985, ale v roce 1990 v Americe zemřela. Ivan Kraus říká, že se musel potýkat s mnoha ztrátami - ztráta zázemí rodiny, která na sebe byla hodně fixovaná a kult rodiny se u Krausů vždy dodržoval a dodržuje dodnes. Setkání s částí rodiny se podařilo až po deseti letech, s jedním bratrem a sestrou až po dvanácti letech, navíc emigrace tolika členů rodiny způsobily pochopitelně i to, že zbylá část rodiny to tady v Čechách "odnesla". Se sestrou Kateřinou, které bylo dvanáct let, když opouštěl rodinu, se sešel až v emigraci, před její smrtí. Do dalšího výčtu ztrát, se kterými se Ivan Kraus potýkal, patří také ztráta dobrých a vybudovaných pracovních kontaktů doma v Československu, ztráta kontaktu s řečí.

13. komnata Ivana Krause je zamyšlením nad tím, co všechno emigrace člověku dala, ale také vzala. Dalším motivem 13. komnaty Ivana Krause je návrat - návrat po dvaadvaceti letech na rodnou půdu je další ztráta, neboť "žádný návrat není takový, jako představa o něm".
Průvodcem životním příběhem Ivana Krause je moderátor Aleš Cibulka.