Meda Mládková se narodila v roce 1919 v Zákupech u České Lípy. V roce 1946 odešla do exilu, vystudovala ekonomii a později dějiny umění na pařížské Sorbonně. Provdala se za Jana Mládka, který byl jedním z prvních guvernérů Mezinárodního měnového fondu, a přestěhovala se s ním do Washingtonu DC.

Meda Mládková je dnes nejznámější sběratelkou a mecenáškou umění u nás. V roce 1989, po smrti svého manžela Jana Mládka, se vrátila z emigrace do Československa a darovala Praze cennou sbírku obrazů v hodnotě přes 30 milionu dolarů, kterou spolu s manželem vybudovali. Našla pro sbírku prostor na Kampě v zrenovovaných Sovových mlýnech.

Paní Meda prošla ve svém životě složitými obdobími. Dětství neměla šťastné, měla velmi špatný vztah s prudkým a despotickým otcem, bála se ho, vzbouřila se proti takovému životu a odešla z domova, odstřihla se a postavila na vlastní nohy v cizině. Až v roce 1953 se jí podařilo dostat maminku, společně s bratrem, k sobě do Ameriky. Otec zůstal v Československu sám, zemřel a Meda dodnes netuší, kde je pochovaný.

Emigrace přinesla paní Medě mnoho dobrého, Meda se v Americe snažila stmelit emigrantskou komunitu, vydávala knihy, pomáhala malířům. Emigrace jí ale vzala důležitý životní pocit domova. Meda neví, kde vlastně má domov a dnes neví, kde chce být pochovaná. Možná, kvůli těžkému dětství se rozhodla nemít své vlastní děti. Dnes je sama, bez příbuzných a vlastně neví, kam patří.

Život však naučil paní Medu stát pevně na nohou a bojovat. Převzala heslo svého manžela "Vydrží-li kultura, přežije národ" a vytrvale vede, přes dvacet let v naší zemi, mecenášský boj s úřady a takzvaným "úředním šimlem". Jednu ze svých 13. komnat paní Meda proto v současnosti nazývá: korupce, nenávist, nepřejícnost a závist. Takto charakterizuje paní Meda svou deziluzi v boji s úředními procesy a institucemi v naší zemi.

Průvodcem 13. komnatou Medy Mládkové je známý moderátor Václav Moravec, s kterým ji pojí přátelský vztah.