Pražský arcibiskup Dominik Duka pochází z rodiny důstojníka. Jeho tatínek byl za války v Anglii a když se vrátil, komunisté mu sebrali všechny hodnosti a poslali ho do vězení. Jeho syn chtěl být také vojákem, miloval francouzského spisovatele Antoina de Saint-Exupéryho, pilota a terciáře dominikánského řádu, protože dokázal spojit to, čím mladý Duka žil: létání, literaturu i filozofii.

Jako dítě byl Dominik Duka svědkem internování řeholních sester, které policie v jeho rodném městě - Hradci Králové - naháněla na náklaïák. Tato vzpomínka se mu hluboce vryla do paměti. "Jako malý jsem cítil to strašné bezpráví a bezmoc církve, kterou se komunisté rozhodli zahnat do kouta."

Nakonec ho oslovil svatý Dominik a rozhodl se studovat teologii. Ke studiu byl přijat až po dlouhých průtazích a s odvoláním. Tajně vstoupil do dominikánského řádu a jako kněz působil pět let v pohraničí, mimo jiné v Jáchymově, městě proslulém komunistickým koncentračním táborem. Poté mu státní moc odebrala souhlas s vykonáváním kněžského povolání, takže až do konce osmdesátých let pracoval jako rýsovač v plzeòské Škodovce. Za své aktivity v dominikánském řádu, spolupráci se zahraničím, organizování tajného studijního centra a vydávání samizdatů byl odsouzen. V letech 1981 a 1982 byl vězněn v Plzni-Borech, mj. s bývalým prezidentem Václavem Havlem.

Po listopadu 89 se mohl Dominik Duka již oficielně zapojit do církevního, společenského a kulturního života. Stal se 24. biskupem královéhradeckým (1998-2010). 13. února 2010 byl Svatým otcem Benediktem XVI. jmenován 36. arcibiskupem pražským. Pražskou arcidiecézi slavnostně převzal při mši svaté v katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha dne 10. dubna 2010.