Soòa Červená je dcera zakladatele Červené sedmy Jiřího Červeného. Když byla malá, chodívali k nim na návštěvu Artur a Xena Longenovi, František Gellner, Bohuslav Martinů, Eduard Kohout, Vlasta Burian, Eman Fiala, Ferenc Futurista, Bohumil Mathesius, Jindřich Plachta. Bylo jasné, že Soòa se bude věnovat umění. Stala se operní pěvkyní, interpretkou stovky významných rolí. V roce 1962 emigrovala z bývalého Československa a od té doby vystupovala na prestižních světových scénách v Evropě a Americe. Krásná mladá Češka okouzlila svým nádherným altem publikum i kritiky.

Po revoluci se vrátila do rodné Prahy, kde ve svých 85 letech vystupuje na scénách Národního divadla v hlavních rolích ve dvou představeních (Zítra se bude, Makropulos).

Její třináctou komnatou je záznam o spolupráci ve svazcích StB, z níž ji nedávno očistil soud. Další komnatou je osud její matky Žofie Veselíkové, která byla vězněna v obou totalitních režimech a zemřela v roce 1948 za nevyjasněných okolností ve vazební věznici na Pankráci. Soně se poté podařilo tělo své matky unést z patologie a pohřbít ho do rodinné hrobky na Vyšehradě. Kauzu Žofie Veselíkové osvětlí historik Petr Koura v Archivu bezpečnostních složek. Vypadá to jako výsměch osudu, že se tento archiv nalézá v domě, který patřil matce Soni a v němž Soòa prožila své mládí.

Život rodiny Soni Červené je obrazem dějin 20. století v této zemi. Průvodcem životním příběhem Soni Červené je redaktor Jiří Svoboda.