Olga Šípková chtěla být učitelkou, toužila po klidném životě a velké spokojené rodině. Jenže osud zamíchal kartami jinak. Během studií jí učaroval sportovní aerobic a úspěchy v něm ji katapultovaly mezi hvězdy. Stala se mistryní republiky, Evropy a pak i světa. Točila výukové programy, chystala lekce cvičení, vystupovala v médiích. Celé dny se nezastavila, tvrdě na sobě pracovala, jako trenér jí pomáhal její manžel.

Pak se pustila v tom, co jí šlo a těšilo, do podnikání. Založila si vlastní fitness studio. A celé dny zase pro změnu řešila provozní a ekonomické otázky ve firmě. Do toho přišla nemoc obou rodičů. Těžce snášela jejich odchod. Ze všeho se začala cítit unavená a přidal se i pocit vyhoření. Snažila se najít vnitřní klid. Myslela si, že prázdnotu zaplní narození druhého dítěte. Jenže právě po něm se její stav začal zhoršovat. Přišla nespavost, úzkost, deprese… Nezvládala práci ve studiu a pak už se ztrácela i v roli manželky a matky. Přestože ji se vším pomáhal manžel a ona si mohla užívat v klidu života a rodiny, úleva nepřicházela. Její tělo zvyklé na neustálou dřinu a stres, si najednou nevědělo rady.

Olga vyhledala pomoc u kořenářky, ale ani po třech letech se nic nezměnilo. Nakonec ji kamarádka možná za minutu dvanáct odvedla k psychiatrovi, který Olze předepsal antidepresiva. Ta zabrala a pomohla i rodina. Olga zjistila, že musí být aktivní. Volný čas zaplnila sportem, kurzy keramiky, ručními pracemi i čtením. A začala se znovu usmívat.

Příběhem ženy, která ví, jak zrádné mohou být deprese, a rozhodla se o nich mluvit hlavně proto, aby pomohla těm, kteří je nepoznají nebo s nimi nedokáží bojovat, provede Tomáš Voženílek.