Jan Skopeček je jedním z posledních aktivních herců své generace. Přestože proslul hlavně v komediích, je povahou introvert, se svým soukromím se téměř nikomu nesvěřuje. Proto málokdo ví, že jeho životní příběh není příliš veselý. Nejklíčovější třináctá komnata se začala odemykat už v jeho dětství. O tom, že maminka byla Židovka, se dozvěděl až ve chvíli, kdy si začala našívat Davidovu hvězdu na oblečení. Jan byl v šestnácti letech totálně nasazen: pracoval jako soustružník ve firmě Walter Jinonice, pak i v Německu, v továrně nedaleko Stuttgartu. Jako jediný z rodiny byl povolán k transportu do koncentračního tábora. Nastoupil 16.10.1944 v jízdárně na Pohořelci, odkud ho odvezli do koncentračního tábora v Kleinsteinu v Horním Slezsku. Poté, co byl tábor rozpuštěn, každý se musel dostat domů na vlastní pěst. Když po strastiplné cestě dorazil do Prahy, čekalo ho předvolání do dalšího koncentračního tábora v Osterode. Cestou tam dostal vysoké horečky a zachránil ho Oldřich Nový, který jel stejným transportem. Když se z koncentračního tábora vrátil, zjistil, že tatínek předchozí den zemřel. Za války přišel o patnáct příbuzných.

K milovanému herectví se dostal po osvobození. V angažmá v Horáckém divadle v Jihlavě se seznámil s Věrou Tichánkovou, spolu odešli do Prahy a Jan po vojně v roce 1951 spolu s „žižkovskými“ spoluzaložil v Libni Divadlo S. K. Neumanna, dnešní Pod Palmovkou, v němž dodnes hraje.

Za další životní zlom považuje zákaz umělecké činnosti po roce 1968, protože napsal dopis Brežněvovi. Zákaz prorazil až po třech letech režisér Oldřich Lipský, který Jana Skopečka potřeboval na natáčení filmů navazujících na úspěšný seriál: Tři chlapi v chalupě a Tři chlapi na cestách. Po roce 1989 opakovaně přicházel o práci kvůli údajné spolupráci se Státní bezpečností, kterou však soud po letech vyvrátil. O tom, jak ho StB kontaktovala, v pořadu otevřeně mluví.

Další ránu osudu mu způsobila smrt vnučky na rakovinu. O svém životě Jan Skopeček na potkání nevykládá. Ani kolegové, kteří ho znají několik desetiletí, o něm toho moc nevědí. Jediná dcera, vnuk, vnučka a pravnoučata žijí ve Francii, od léta 2013 žije bezmála pětašedesát let šťastně ženatý herec sám, neboť jeho manželka Věra Tichánková je dlouhodobě hospitalizovaná v nemocnici. Jan právě dopsal knížku pamětí a snaží se pracovat a hrát, přestože má závažné problémy s očima. A nevynechává ani pravidelná setkání se svými hereckými kolegy stejné generace.