Roman Luknár patří mezi nejznámější slovenské herce. V Čechách se proslavil díky výrazným rolím ve filmech Jana Hřebejka (Kráska v Nesnázích, Medvídek, Nestyda), sám má nejraději četníka v Lidicích.

Jako malý býval dost nemocný a po půlročním pobytu v tatranském sanatoriu dokonce koktal. Přesto se vypracoval ve zdatného recitátora a od deseti let hrál ve filmech a inscenacích. Vystudoval VŠMU, nastoupil do svého vysněného divadla v Trnavě a měl za sebou přes 80 filmů. Přesto hodil kariéru za hlavu, když se zamiloval do Španělky Loly a odstěhoval se za ní. Zpočátku ve Španělsku myl nádobí a loupal brambory v restauraci, šťastná náhoda ho však dovedla zpět k filmování i divadlu. V divadle však paradoxně začaly výrazné zdravotní problémy a on oslepl na jedno oko. Lékaři mu nedokázali pomoci. Zoufalý odjel do Bratislavy a rozhodl se zcela změnit způsob života. Začal budovat krytý zábavní park pro děti v prostorech, kde bývaly kanceláře. Změna prostředí a fyzická práce mu skutečně pomohly a zrak se mu vrátil.

Dvakrát se snažil rodinu přesadit do Bratislavy, ale nepodařilo se mu to. Je čerstvě rozvedený, jeden syn žije s ním v Bratislavě, druhý s bývalou manželkou v Madridu. Z divadla mu zůstalo takové trauma, že ho nejen nehraje, ale nechodí do něj ani jako divák. Kdysi sice toužil po životě u moře, ale dnes je rád zpět na Slovensku, nerad cestuje, nesnáší hotely, nic cenného nevlastní, nejraději je sám a po natáčení tráví nejvíc času v lese. Dopracoval se k názoru, že raději od života nic nečeká, nic ho tedy nemůže zklamat a s ničím se netrápí.