Gastronomický mág Roman Vaněk je zakladatelem Pražského kulinářského institutu, porotce gastronomických soutěží, vydavatel kuchařek a cestopisů o kulinářství a také učitel kursů vaření. Přitom jídlo a záležitosti kolem gastronomie byly léta pouze jeho koníčkem. V jeho případě se ale prokázalo, že to, co člověk dělá s láskou, je nejlepší volba. Součástí jeho práce je a bylo i veřejné vystupování. To mu ztěžuje vzácný typ atopického ekzému, který poznamenal vzhled jeho tváře.
Roman Vaněk, ročník 1969, vystudoval výtvarnou školu v Praze. Kolem revoluce se podílel na založení Studentských listů. U novin a výtvarna ale nezůstal, začal se živit podnikáním. Dovážel do Čech obuv, kterou prodával také do dalších zemí a projel díky tomu celý svět. Při cestě do Brazílie objevil brazilská vína a jako první člověk v Evropě s nimi začal obchodovat. "Před deseti roky jsem jako první člověk přivezl brazilské víno do Evropy. Smáli se mi v Brazílii, smáli se mi tady. Dnes mají Brazilci ve výrobě vína 200 % meziroční nárůst exportu, patří mezi největší producenty vína. Nikdo už se mi nesměje."
Nakonec svět obchodu opustil, aby se mohl věnovat své celoživotní vášni - vaření. K tomu patří také osvěta, díky níž se vrací do Čech úroveò gastronomie, kterou měla před druhou světovou válkou, kdy byla na světové úrovni.
Se stejnou zarputilostí, s jakou se věnuje práci, se popral i s nepřízní osudu. V roce 1993 se při návštěvě Brazílie jednoho dne probudil s krvácejícím obličejem. Celý život se potýkal s atopickým ekzémem. Před osmnácti lety se ale původně běžná forma ekzému zhoršila natolik, že Romanu Vaòkovi ztmavla kůže na obličeji a pod očima se mu udělaly černé kruhy. Říká, že není dne, kdy by ho někdo na ulici neoslovil s dotazem, co se mu stalo. Sám ale toto onemocnění nebere tragicky a považuje ho už za svou součást. Smířil se s tím, že tato nemoc není léčitelná.
"Mám dojem, že lidi v mém okolí se mě naučili brát takového, jaký jsem," říká. "A to je důležité. Nic jiného neřeším. A jestli to řeší někdo jiný za mě, je to jeho věc. Já s tím čas rozhodně ztrácet nebudu!" Průvodkyní příběhem je redaktorka Margareta Vojtková.