S Jitkou Vrbovou se osud opravdu nemazlil. Už ve 3 letech prodělala černý kašel, o rok později onemocněla tuberkulózou. Virus napadl její kyčelní kloub, jednoho dne už si nedokázala ani sednout ani se postavit. Její zdravotní stav vyžadoval dlouhodobou léčbu, a tak se ocitla ve čtyřech letech v sanatoriu v Košumberku, daleko od rodičů, od domova. Z bezstarostného živého dítěte se stal ležící pacient, bez možnosti jakéhokoli pohybu. Takhle prožila pět let. Maminka za ní směla jen jednou za dva měsíce, což vedlo k odcizení. Otec situaci neustál a rodiče se rozvedli. Když Jitku v devíti letech konečně propustili do domácího prostředí, hledala znovu své zázemí, ale pouto s matkou se už nevytvořilo. Po dvou letech se bolesti kyčle opět ozvaly. V jedenácti letech se tak ocitla zpátky v sanatoriu. Vypadalo to, že se jí rozpadá kloub. Spásu jí nakonec přinesla operace, ke které se odhodlali lékaři v Hradci Králové.

V dospívání se rozhodla pro povolání učitelky. Už na škole měla šanci zpívat, ale máma jí to zakázala. Byla přísná, nikdy dceru neobjala, nepohladila, ani později nedala najevo, že by se radovala z jejího úspěchu, dodnes to Jitka nechápe. Hned po státnicích šla dělat zkoušky na Pražské kulturní středisko. Tam jí nabídli angažmá v kavárenské kapele. V roce 1967 se o ní dozvěděl Ivo Plicka, dva roky pak zpívala spolu s Petrou Černockou. A hráč na varhany a skladatel Pavel Jan Vrba, vyvrátil i další její mindrák, že je kvůli noze neplodná. Ve 30 letech otěhotněla a narodila se jim dcera Zuzana. Manželství ale nevydrželo, po 10 letech se rozvedli. Jitka zpívala s country skupinou Sepie, pak s Jazz Fidlers a Pražským dixilandem, se skupinou Hot tety a dalšími. Od roku 1984 spolupracuje se Standou Chmelíkem, který chtěl, aby zpívala na nové desce s Evou Olmerovou. Spolupráce s kapelou Hot Jazz Praha trvá dodnes.

Kvůli postižené kyčli Jitka Vrbová vždycky špatně chodila a nemohla se normálně posadit. Až před rokem se dočkala endoprotézy kolene a dostala nový umělý kyčelní kloub. Je jí sedmdesát let a poprvé v životě si může pohodlně sednout.
Příběhem ženy, které postižení hodně vzalo, ale zároveò jí dalo šanci vážit si obyčejných věcí a porovnat si žebříček hodnot, provede Zuzana Burešová.