Radek Jaroš je jedním z nejrespektovanějších českých horolezců a dobrodruhů. V roce 2011 na jaře se mu podařilo zdolat již 12. osmitisícovku, horu Lhoce.

Na začátku jeho lezecké kariéry to však vypadalo, že nadějný horolezec velmi rychle ukončí své lezecké a riskantní výstupy. Radek začal s lezením poměrně pozdě, až v 18 letech. Když mu bylo 20 let, jel s partou horolezců do Vysokých Tater. S ním také jela jeho tehdejší přítelkyně Marcela, které bylo v té době 17 let. Každý z nich se vydal jinou trasou. Marcela šla s kamarádkou a dohodli se, že se večer sejdou a oslaví Radkův svátek. Večer se však nesešli. V té době ještě nebyly mobily. Radek si myslel, že dívky zastihlo špatné počasí a někde musely přespat, takže celkem v klidu odjel. Až další den mu volali kamarádi, že Marcela v horách zemřela. Šla po lavinovém poli, které se s ní utrhlo. Následující období bylo pro Radka strašné, vyčítal si, že odjel, jen těžko se potkával s jejími rodiči, kterým se nelíbilo, že Marcela začala lézt. Dlouho nevylezl na žádnou skálu. Ale nakonec ho tragická událost, která se stala na počátku jeho lezecké kariéry, neodradila.

K dosažení cíle - slezení všech 14 osmitisícovek - už mu zbývají pouze dvě, K2 a Annapurna. Jeho vyprávění bere dech a říkáte si, proč to vlastně podstupuje? Proč riskuje život, proč padá vyčerpáním? Průvodkyní příběhem muže, který stál častokrát na hranici života a smrti, je redaktorka Jindra Horská.