Leoš Válka po odchodu do australského exilu vybudoval úspěšnou firmu zabývající se výškovými pracemi. Měl praxi už z Čech, kde se zabýval lezením po hradech a kostelích. Jednoho dne šel po ulici a upoutala ho cedule, na které nabízel své služby jasnovidec. Přestože byl do té doby velmi racionální člověk a podobné věci nevyhledával, jasnovidce navštívil. Ten mu sdělil několik podrobností z jeho tehdejšího života, takže když se ho na závěr zeptal, co on, jako „člověk patřící do Evropy“, pohledává v Austrálii, velmi to na něj zapůsobilo. Natolik, že už za týden seděl v letadle směr Praha. V polovině 90. let se tedy po patnáctiletém pobytu v Austrálii vrátil domů a začal podnikat jako investor a developer v oblasti stavebnictví a interiérového designu. Zanedlouho ale vážně onemocněl. Nakonec se mu podařilo nad rakovinou zvítězit a záhy se rozhodl, že si splní svůj dávný sen a otevře soukromou galerii. Vzal všechny své úspory a investoval je do galerie DOX. V práci pro galerii, která se zabývá mj. i společnými diskusemi nad aktuálními tématy nebo promítáním filmů, našel svůj smysl života. Většina lidí na jeho místě by si asi své našetřené peníze nechala a do konce života nemusela pracovat, on se ale rozhodl podporovat galerii a dělat to, co má, podle jeho názoru, smysl, ačkoliv provoz je prodělečný a vždycky asi bude. Galerie DOX je největší českou soukromou galerií, srovnatelnou se špičkovými galeriemi na Západě. Ve střední a východní Evropě žádná podobná instituce neexistuje. Leoš Válka pracuje jako její ředitel a podílí se na všech aktivitách osobně.
Příběhem muže, který našel své životní poslání ve vybudování a provozování centra současného umění, provází Barbora Kroužková.