V pohanské době přijal kníže Bořivoj se ženou Ludmilou křest od věrozvěsta Metoděje. Jejich syn Vratislav se seznámil na lovu s temperamentní Drahomírou, kterou zanedlouho představil na hradě jako svou ženu. Po čase se jim narodil syn Václav. Po letech, když se Václav vrátil z Budče, kde byl vychováván, zamilovala se něho Skeřova dcera Radmila. Po náhlé Vratislavově smrti se Drahomíra ujala vlády a v touze po větší moci vyvolala válku s Radslavem, knížetem Zličanů. Začínající válku ukončil Václav tím, že vyzval Radslava na osobní souboj a v souboji vyhrál. Drahomíra se spikla se Skeřem proti Václavovi. Nejdříve odstranili zbožnou Ludmilu. Po její vraždě na Tetíně však Drahomíra musela opustit hrad. Skeř se proto v úkladech spojil s Václavovým bratrem Boleslavem. Po válce s Germány, která skončila nabídkou smíru, pozval Boleslav Václava na své sídlo k vysvěcení nové kaple. Tam za jitra bratra se svými kumpány zavraždil. Drahomíra prosila mrtvého Václava o odpuštění. Také Boleslav padl na kolena a uznal Václavovu velikost.
================================================================

== osoby ==			== profese ==
	Jan Stanislav Kolár		Režie
	Eduard Šimáček		Asistent Režiséra
	František Horký		Scénarista
	Jan Stanislav Kolár		Námět
	Jindřich Brichta		Kameraman
	Otto Heller		Kameraman
	Jan Stanislav Kolár		Scénarista
	František Horký		Producent
	František Horký		Vedoucí výroby

== osoby ==	== postava ==
Přemysl Pražský	Tuna
Karel Schleichert	vévoda Arnulf Bavorský
Jiří Steimar	Václavův otec kníže Vratislav
Jan W. Speerger	kníže český Boleslav
Jan Stanislav Kolár	český kníže Bořivoj
Václav Vydra st.	král německý Jindřich I.
Vladimír Slavínský	vladyka Vojemír

== osoby ==	== postava ==
Eduard Šimáček	žebrák boleslavský
Vladimír Majer	vrah Týra, člen Boleslavovy družiny
Josef Rovenský	zajatec na Velehradě Barbar
Emil Focht	Podiven
Josef Šváb - Malostranský	klerik na říšském sněmu#1
Otto Zahrádka	kníže Radslav Zlický
Alois Charvát	věštec
Jaroslav Marvan	slovanský kníže#1