anní show nerozlučných parťáků, rozhlasových moderátorů Leoše Mareše a Patrika Hezuckého patří k těm nejposlouchanějším v rozhlasovém éteru. Jejich vzájemná symbióza je opravdu velmi vzácná.

Patrik vystudoval gymnázium a odjel studovat jazyk do Francie. Když se vrátil z lycea, tlumočil u výroby zahraničních filmů, kterých se v 90. letech v Čechách hodně natáčelo. Pak kývl na nabídku a začal číst zprávy v rádiu. Začátky v rozhlase však nebyly úplně jednoduché, třásl se mu hlas i ruce před každým vstupem. Jednou vypadla v nočním vysílání moderátorská dvojice a někoho napadlo mimořádně spojit Leoše Mareše, do té doby nevýznamného moderátora, se zprávařem Patrikem. Vysílání se posluchačům líbilo. Když posléze Leoš hledal rozhlasového partnera, bylo jasné, že právě s Patrikem pojedou na stejné vlně. Patrik o Leošovi tvrdí, že je výborný marketingový stratég, neboť ho naučil, aby si věřil. Mají mezi sebou sice někdy rozmíšky, ale vzájemně se potřebují. Jinak by jejich ranní show netrvala již více než 15 let.

Patrik dodnes – ve svých pětačtyřiceti – nezná své kořeny. A kdo ví, zda je někdy odhalí. Narodil se svobodné matce, která ve svých dvaceti odjela za svou o dvacet let starší sestrou do Francie. Ta zde pracovala na českém velvyslanectví. Mladší sestře pomohla zajistit studium na lyceu, ale ta se po několika měsících vracela domů těhotná, bez otce dítěte. Milostný románek ovlivnil nejen Patrikovu matku, ale i její starší sestru. V té pokřivené době bylo totiž českým občanům zakázáno se stýkat s cizinci mimo školu a oficiální příležitosti. Proto se obě sestry, pocházející z Moravy, musely vrátit zpět, ale raději zůstaly v Praze. Tady se narodil Patrik, o kterého se starala nejen maminka, ale i teta, která s nimi žila ve společné domácnosti. Patrik měl báječné dětství, protože ho obě hýčkaly. Nakonec však zůstal u tety sám, maminka si našla jiného partnera, později manžela, a narodila se jim Patrikova sestra. Ale teta se rozhodla, že milovaného Patrika nebude vychovávat cizí pán. Nikdy se nevdala a žila jen pro svého synovce.

Patrik se ve svých šestnácti snažil vypátrat svého otce. V rodném listě má jméno francouzského novináře, ale když se s ním chtěl seznámit, matka mu podala jiné vysvětlení. Jako studentka se zamilovala do sedmadvacetiletého profesora na lyceu, kde studovala. Jednoho dne se za ním vypravila a v průchodu k jeho bytu narazila v domě na parte, které oznamovalo jeho smrt. V panice se sebrala a utekla. Nemohla zjišťovat žádné detaily a také se bála, protože čeští občané se nesměli stýkat s cizinci, zvláště v soukromí. V té době ještě netušila, že francouzský románek nezůstal bez následků.

Patrik se snaží proniknout do 13. komnaty své rodiny a zjistit, kdo byl jeho otec. Situace je komplikovaná tím, že maminka prodělala mozkovou mrtvici a komunikace je obtížnější i s tetou kvůli jejímu vysokému věku. Dočká se Patrik odpovědí na své otázky? Sám stále nezaložil rodinu, prý zatím nenastal ten pravý čas. Ale těší se, že jednou bude tím nejoddanějším otcem. Právě proto, že sám otce nepoznal, se otcovství i trochu bojí. Přiznává, že absence kořenů, neznalost poloviny svého rodu ho dřív netrápilo, až nyní touží poznat víc o svých kořenech. A proto nepřestává pátrat…